Znaky byly projednány a schváleny podle zákona na říjnovém jednání Podvýboru pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny.

Ve Starém Šachově dosud žádný znak neměli. Návrh znaku proto schválili zastupitelé obce již v květnu letošního roku.

„Heraldik udělal návrh podle naší historie, my jsme si pak vybrali," popisuje místostarosta obce Stanislav Teml s tím, že na novém znaku obec pracovala asi rok.

Nový znak tvoří modro-zlatě polcený štít a v něm nad třikrát vlnitě dělenou vlnitou patou tři šachové figury, král provázený přivrácenými jezdci, vše opačných barev.

Proč právě takto?

„Obec Starý Šachov sestává ze dvou místních částí a katastrálních území, jimiž jsou Malý Šachov a Starý Šachov. V případě Starého Šachova je doložena existence nápisové pečeti a později nápisového razítka. Šachové figurky ve znaku obce představují mluvící znamení obce, tedy znamení, jež odkazuje na název obce. Figury dvou jezdců přitom současně připomínají i historickou tvrz a dvůr v Malém Šachově," uvedl heraldik a vexilolog Jan Tejkal.

Nový znak obce schválili zastupitelé také v Huntířově, a to také v květnu letošního roku.

„Jejich znak má podobu stříbrno-modře polceného štítu, ve kterém heraldicky vpravo (tj. z pohledu pozorovatele vlevo) vyniká červený orel se zlatou zbrojí a červeným jazykem. Heraldicky levé pole je dělené zlatým kosmým zúženým břevnem. Nahoře je stříbrné zúžené zvyšené břevno s červeným heroldským křížem a dole stříbrné vlnité zúžené snížené břevno," popisuje Jan Tejkal.

Obec Huntířov tvoří tři katastrální území, Huntířov u Děčína, Nová Oleška a Stará Oleška, a čtyři místní části, Františkův Vrch, Huntířov, Nová Oleška a Stará Oleška. Historicky se jedná o čtyři lokality, které byly v období před konstitucí obecního zřízení v polovině 19. století součástí panství Benešov v majetku hraběcího rodu Thunů. U všech čtyř historických lokalit je přitom doložena existence obecní pečeti – doklady představují otisky pečetí v archivních fondech Archivu Národního muzea v Praze – konkrétně se jedná o reliefní otisky pečetí do červeného vosku v Eichlerově topografické sbírce z první poloviny 19. století.

„Ve všech čtyřech případech pečeti obsahují vyobrazení znakového štítu s heraldickými figurami – jedná se tedy nejen o vesnické pečeti s obrazem umístěným volně bez znaku, ale dokonce o jakési vesnické znaky, to jest symboly v obdobné formě jako je tomu u historických znaků měst," dodává Tejkal s tím, že všechny čtyři pečeti mají shodný námět, když obsahují heraldické figury z erbu hraběcí rodiny Thunů, k jejichž benešovskému panství dnešní huntířovské místní části patřily. Pečeti Huntířova a Staré a Nové Olešky jsou pak shodné nejen námětově, ale i figurálně, zatímco pečeť Františkova Vrchu má figurální kompozici trochu odlišnou – více podobnou thunovskému erbu.

Samotný vesnický znak Huntířova však není s thunovským rodovým znamením totožný a jedná se o svébytně komponovaný znak, do něhož byly figury erbu propůjčeny, obdobně jako u některých historických městských znaků odvozených z erbů někdejší vrchnosti anebo několika málo vesnických znaků na některých jiných českých a moravských panstvích.

Barevný znak Huntířova byl dotvořen v souladu s heraldickými tinkturami erbu Thunů, z něhož byly historické vesnické znaky odvozeny.