Jak se podle vás žije ve Varnsdorfu?
Myslím, že docela pohodě a v klidu. Doufám, že jsou tu lidé většinově spokojení. Když nyní bilancuji rok, který uplynul od doby, kdy mne zvolili starostou, tak mým prvním úkolem bylo uklidnit situaci. Valilo se to ze všech stran. Volali novináři, lidé se ptali, co bude. Postupně se vše uklidnilo, vypadalo vše nadějně, že Varnsdorf pojede zase v klidu. Ale pak přišla korona, která obrátila svět naruby.

close Deník na návštěvě info Zdroj: Deník zoom_in Poznamenala epidemie covidu významně Varnsdorf?
Je to zkušenost, kterou před námi nikdo jiný neměl. První věc, kterou jsme museli jako nové vedení řešit, byly roušky a dezinfekce. Nevěděli jsme, co bude. Nevěděli jsme, co udělá stát, Ústecký kraj zaspal, takže jsme v tom zůstali sami. Musím ale pochválit, jak se lidé i ve Varnsdorfu dali dohromady.

Obce si stěžují na to, že do jejich rozpočtů velmi tvrdě zasáhl koronavirus, ke kterému se přidal stát zrušením superhrubé mzdy. Jak je na tom Varnsdorf?
Určitě to pocítí každá obec, že budou nižší příjmy. My samozřejmě také dostaneme méně peněz, počítáme s tím, že se to přenese i do příštího roku. Přesto jsme neomezili investiční akce, protože město je v dobré finanční situaci a má díky našim předchůdcům úspory na účtech. Přemýšlíme ale kvůli tenčícím se příjmům více o tom, kterým akcím dáme přednost a které můžeme odložit. Letos jsme tak přesunuli na příští rok rekonstrukci a zateplení domova s pečovatelskou službou za dvanáct milionů. Stejně dopadlo i zateplení dvou věžáků za asi dvacet milionů. V těchto případech jsme museli říct ne, protože to už by byl schodek příliš vysoký.

V posledních týdnech se mluvilo o problémech na Kovářské. O co šlo?
Nyní řešíme problém na Kovářské s byty, ze kterých nový majitel vyhodil stávající nájemníky. Ti přišli na město s tím, abychom jim nabídli jiné bydlení. My nejsme v tuto chvíli schopni okamžitě nabídnout byty. Nabízeli jsme jim ubytovnu jako dočasné řešení, ale oni to nechtějí. Trošku mne mrzí, že si z města dělají rukojmí. Mrzelo mne, když mne označili jako rasistického starostu a kněze. Musím ale být starostou všech občanů a když se podívám na seznam zájemců o byt, tak jich je strašně moc. Nemohu někomu dát přednostně byt a obejít tak řadu čekatelů. Nikoho jsme ale na ulici nenechali.

Před deseti lety se na Šluknovsku konaly protiromské demonstrace. Změnilo se od té doby něco?
Ty demonstrace jsem zažil a od té doby se situace výrazně uklidnila. Problémové sídliště na Kovářské má nového majitele, který se snaží domy opravit a byty nabídnout opět k běžnému pronájmu. Starousedlíci z Kovářské si nyní pochvalují, že je tam konečně klid, když ze sídliště odešli problémoví lidé.

Často se mluví o výjezdové stanici záchranné služby, která ve Varnsdorfu zatím není. Potřebuje ji město?
Pokud by tu byla, budeme určitě spokojení. Ale záchranka jezdící z Rumburka dojezdové časy splňuje. Takže tu nemáme problém s tím, že by sanitky jezdily k pacientům pozdě. Když jsme se o tom bavili na kraji, tak není problém s financemi. Ty mají. Stejně tak není problém s místem, protože jsme jim prostory nabízeli. Problém ale je s personálem, kterého je nedostatek. Takže kdyby se to povedlo, zatleskáme a budeme vděční. Na druhou stranu jsou v rámci kraje místa, kde jsou dojezdové časy horší. Znovu ale podáme na kraj žádost o zřízení výjezdové stanice, i když víme, jak to dopadne.

Varnsdorf je ze tří stran obklopený Německem, jen jedním směrem vede cesta do Čech. Jak se takovému městu žilo, když byly na jaře uzavřené hranice a ani jeden z přechodů nezůstal otevřený?
Jsme rádi, že nyní mohou do Německa bez větších omezení alespoň pendleři. To byl velký problém na jaře, kdy bylo možné využívat jen vybrané přechody. Volali nám lidé, abychom to zařídili na vládě nebo krizovém štábu, aby otevřeli i přechody ve městě. Nyní jsou ale přechody otevřené a zas tak velký problém to není. I teď na podzim a na začátku letošního roku nás, co jsme obklopeni hranicemi, mrzí jiná věc. Měli jsme poměrně hodně kontaktů s Němci a to teď není, což nás mrzí. Nejedná se přitom jen o nákupy na obou stranách hranice.

Stát začal v poslední době demolovat budovy okolo Varnsdorfu, zbouraná jsou nádraží přímo ve městě i v Dolním Podluží. Do demolic se pouští i město. Nemá pro ně využití?
Bohužel nemá. Nesmírně je mi těch budov líto. Hledali jsme nápady, co s těmito budovami udělat, ale nic jsme nenašli, stejně jako jsme nenašli vhodný dotační program na opravy. Na druhou stranu mám výhodu, že nejsem rodák z Varnsdorfu, takže s nimi většinou nemám spojené dávné vzpomínky. Realisticky si proto říkám, co s takovou ruinou dělat. Nic jiného, než zbourat a udělat tam hezký kout, se nedá.

Roland Solloch (49) je starokatolický kněz a starosta Varnsdorfu, rodák z Krapkowic v Polsku. Po gymnáziu v Gogolinu vystudoval teologickou fakultu v Praze a postgraduální studium v Opoli. Starostou města se stal loni v lednu, kdy povýšil z místostarostenského místa poté, kdy se zastupitelstvo rozhodlo po radarové kauze odvolat tehdejší vedení.