„Jsme sice vnímání jako jedno z center Českého Švýcarska, ale ležíme z velké části na území Lužických hor, takže se i v této oblasti snažíme rozhlížet více do okolí. Pro návštěvníky dnes totiž dává smysl spojit návštěvu Labských pískovců, které bývají v sezóně už hodně plné a může to odrazovat, s poměrně neobjevenými Lužickými horami, Žitavskými horami a Horní Lužicí v Německu,“ říká v rozhovoru pro Deník Kolář.

Deník na návštěvěZdroj: DeníkJak se žije v Krásné Lípě?
To bychom se museli zeptat lidí žijících ve městě. Jednou za čtyři roky nám občané vystaví za naši práci účet a z tohoto pohledu se jim tu asi žije dobře, soudě podle našich dlouhodobých volebních výsledků. Ta kontinuita je poměrně výrazná.

Krásná Lípa prošla bouřlivým vývojem před dvaceti lety, kdy se dělalo náměstí nebo Dům Českého Švýcarska. Co se vám povedlo v posledních letech?
První investiční vlna, která byla spojená s tehdejším starostou a dnešním senátorem Zbyňkem Linhartem, končila v letech 2006 – 2010. Potom jsme dělali už spíš menší projekty. Zajímavým počinem byla třeba hasičská zbrojnice za dvanáct milionů korun, kde se přesně ukázalo, že i takové investice mají smysl. Následný dopad do komunity a do života ve městě je obrovský. Hasiči jsou dnes velmi aktivním sdružením. Loni jsme udělali za přibližně stejné peníze sběrný dvůr a nyní nás nikde vyloženě pata netlačí. Máme z velké části plynofikováno, za sebou máme dvě etapy kanalizace a výstavbu nové čistírny vod. Takže takový ten základ ve městě je, ale samozřejmě je pořád co zlepšovat. Letos nás tak čeká největší investice za posledních deset let, kdy za přibližně 35 milionů korun přistavíme část základní školy. Samozřejmě s pomocí dotace. Zároveň připravujeme úpravy v mateřských školách nebo stravovacích provozech. To jsou investice v řádech milionů, ale pro život ve městě jsou důležité. Ve městě je důležité udržet nejen kvalitní školství, ale také kulturu, takže plánujeme modernizaci kina.

Připravujete i další velké investice?
Vidíme velký zájem o domy s pečovatelskou službou, které již dnes máme dva. A pokud se v domě s pečovatelskou službou uvolní místo, tak je obrovský převis poptávky nad nabídkou. V tuto chvíli tak zpracováváme studii na výstavbu takového zařízení, nebo takových zařízení. To uvidíme podle toho, co nám ten prostor umožní. Pokud to bude možné, chtěli bychom to kombinovat s bydlením pro mladé, aby nevznikala jednogenerační část města, kde budou žít jen senioři. Takže to budeme směřovat do prostoru sídliště, kde máme zdroj tepla, kterým by bylo možné tyto domovy zásobovat.

Krásná Lípa je jedním z center turistického ruchu na Děčínsku. Jak si v této oblasti vede?
Rozvoji turistického ruchu se také věnuje. I když je to svým způsobem nadstavbové, tak je to šance pro budoucnost. Že se to daří dělat dobře, je vidět z množství ubytovacích zařízení a lůžek v nich ve městě. V posledních pěti letech se jejich kapacity přibližně zdvojnásobily a dnes je v Krásné Lípě v padesáti hotelech či penzionech zhruba 760 lůžek. Na jednu stranu je to ekonomická šance pro místní a podnikatele ve službách. Na druhou stranu je to určitý neklid v tom území, protože příliv turistů nepřináší jen pozitiva. Někde se hůř parkuje, roste množství odpadků. To je potřeba vyvažovat. Navíc jsme sice vnímání jako jedno z center Českého Švýcarska, ale ležíme z velké části na území Lužických hor, takže se i v této oblasti snažíme rozhlížet více do okolí. Pro návštěvníky dnes totiž dává smysl spojit návštěvu Labských pískovců, které bývají v sezóně už hodně plné a může to odrazovat, s poměrně neobjevenými Lužickými horami, Žitavskými horami a Horní Lužicí v Německu. Proto se snažíme protáhnout autobusovou linku až do Grossschönau k Trixiparku a opačně dostat německé turisty až třeba do Brtníků na nástup na túru po Českém Švýcarsku.

Jak moc Krásné Lípě pomohlo to, že se před 21 lety stala sídelním městem správy národního parku?
Do určité míry běžným lidem řada věcí splývá. Například Dům Českého Švýcarska je v majetku města, spravuje jej obecně prospěšná společnost České Švýcarsko, jejímiž členy je město i správa parku. Bez sídla správy parku by tu ale nejspíš nebyl. Když jsme se stali sídlem správy parku, přineslo to zaměstnání řadě lidí, kteří dnes pracují na správě nebo ve službách navázaných na turistický ruch. Samozřejmě používáme sídlo správy i marketingově.

Jak dopadla na Krásnou Lípu koronavirová krize?
Největší dopad, asi jako ve většině obcí, byl ekonomický. Rozpočet pro rok 2021 jsme připravovali s tím, že jsme počítali s příjmy sníženými oproti předchozím letům o patnáct procent. To je v našem případě deset milionů korun do minusu, což není úplně legrace. Museli jsme tak omezit i provozní výdaje. Nejvíce nepopulární je sáhnout na výplaty. Ne tedy v základních platech, ale v nenárokových složkách, takže jsme pokrátili odměny na úřadě. Ve školách nebo dalších příspěvkovkách jsme na odměny nesahali. Chceme věřit, že se jedná o jednoletý, nanejvýš dvouletý výkyv a nechceme kvůli tomu bořit fungující věci. Stejně tak nechceme rušit podporu spolkům, protože si myslíme, že pro život ve městě jsou důležité. Holt ty dva roky opravíme méně silnic, ale nezničíme věci, které se silou a energií místních lidí budovaly. Hodně nás covid zasáhl i v kulturní oblasti, protože se u nás každoročně koná velké množství kulturních akcí, které lidem už chybí. Loni byla jejich nabídka velmi zúžená do dvou letních měsíců, zrušené byly akce na jaře, na podzim i v zimě. Trochu to přináší obavy, aby lidé nevzali současný stav za běžný a po obnovení možnosti pořádaní kulturních událostí nezůstali sedět doma.