Diktátor Josif Vissarionovič Stalin má na svědomí miliony lidských životů. Ale ani to nezabránilo tomu, aby jeho jméno nesl nový dětský koutek a kavárna ve Varnsdorfu na Děčínsku. Název Stalinka řadě místních nevadí. Stejně jako majitelka jej nespojují se sovětským diktátorem, ale s dřívějším názvem ulice, na které se nachází. Ta se jmenovala právě Stalinova. Podle odborníků je takové pojmenování nešťastné a může i porušovat zákony.

Příchozí do nové kavárny a dětského koutku vítají pestrobarevné balonky, uvnitř je vše nově a moderně vybavené. Nikde žádná reminiscence na dobu totality, natož na časy běsnění 50. let. Až na název, který je vyveden v hravém dětském stylu nad výlohou - Stalinka. Majitelka Simona Mandíková ale na názvu své kavárny nic špatného nevidí.

„Řekla bych, že většina si náš podnik se Stalinem jako takovým nespojí. Ani já to neberu jako spojení s ním. Je to čistě historie Varnsdorfu a nikoliv celého světa,“ řekla Deníku Mandíková s tím, že název odkazuje na dřívější název ulice, nikoliv na Stalina samotného, jehož jméno nesla. Dnes se ulice jmenuje Národní.

Svou kavárnu otevřela především pro maminky, které si podle jejího názoru nemůžou nikde ve Varnsdorfu vypít kávu. „Podnik jsem vymýšlela s láskou ke kávě a dětem. Na otevření přišlo dost lidí, kteří se nezajímali o to, že tam „vzdáváme hold” Stalinovi. Nikdo, kdo k nám přijde, neuvidí žádného Stalina,“ doplnila novopečená varnsdorfská kavárnice.

Stalinka vzbudila také vášnivé debaty na sociálních sítích, kde se valná část diskutujících nového názvu zastávala. „Vůbec mi to nevadí, mne to potěšilo. Když jsem se jako malá do Varnsdorfu přistěhovala, byla to Stalinka. A každý tak té ulici říká dodnes,“ tvrdila redaktorovi Deníku přímo před kavárnou starší žena.

Další to ale rozlítilo. „Myslím si, že by se mělo připomenout občanům Varnsdorfu a okolí, kdo byl Stalin. A my - Varnsdorf - mu uděláme ještě poctu a otevřeme kavárnu s jeho jménem? Šílené. Kavárna + herna pro děti - pro Stalinovy děti,“ řekla Nikola Surmajová z Varnsdorfu.

Střet se zákonem?

Odborníci mají na pojmenování nové kavárny odlišný názor než velká část obyvatel Varnsdorfu. Například podle politologa a sociologa z ústecké univerzity Petra Bláhy je celá situace poměrně nešťastná, i když lze předpokládat, že se název vztahuje k historickému názvu ulice.

„I přesto by mělo být zohledněno poselství, které takové označení nese,“ myslí si Bláha s tím, že se jméno Stalinka bude pravděpodobně dostávat do střetu s řadou zákonů, jelikož odkazuje k protiprávnímu totalitnímu režimu.

Podobného názoru je také děčínský advokát Narcis Tomášek. „Samotný název zřejmě trestný není. Policie by se ale měla zajímat o to, co k takovému pojmenování vedlo, zda za tím nejsou ideologické důvody,“ vysvětlil pro Deník Tomášek.

Český právní řád pamatuje na komunistický režim a jeho případnou propagaci v několika zákonech. Trestní zákoník například v paragrafech týkajících se propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka nebo ospravedlňování komunistických zločinů. Kromě toho existuje téměř třicet let také zákon o protiprávnosti komunistického režimu, který je v českém právním řádu formálně staven na úroveň s tím nacistickým. Vnímání společnosti i soudů je ale v jeho případě výrazně shovívavější.

close Josif Vissarionovič Stalin (vl.jm.Džugašvili), sovětský stranický a státní  činitel. info Zdroj: ČTK zoom_in Josif Vissarionovič Stalin Josif Vissarionovič Stalin
Josif Vissarionovič Džugašvili, známý jako Stalin, byl ruský revolucionář, politik a politický teoretik gruzínského původu. V letech 1922–1952 byl generálním tajemníkem Komunistické strany Sovětského svazu a od konce dvacátých let fakticky diktátorem své země. Během jeho vlády zemřely desítky milionů lidí. Jen hladomor na Ukrajině uměle vyvolaný Stalinovou vládou měl podle odhadů tři až pět milionů obětí. Hladomor ale řádil i v Rusku nebo Kazachstánu. V milionech se počítaly také oběti nejrůznějších čistek ve stranickém aparátu nebo v armádě. V roce 2007 ruská organizace Memorial vypracovala jmenný seznam s 2,7 milionem obětí stalinského teroru. Stál za masovými deportacemi a politickými procesy, které se přenesly i do Československa, ze kterého hned v květnu 1945 nechal unést mnoho československých občanů, kteří následně skončili v gulazích nebo byli popraveni.