Projít se soutěskou a pak se nechat svézt lodičkami po řece protékající skrz úchvatné skály. To každoročně přilákalo do Hřenska stovky tisíc lidí, od loňského požáru ale do Edmundovy soutěsky nikdo nevstoupil, v Divoké je pak značně omezený provoz. Správa národního parku se nyní pokusí zajistit bezpečnost pro turisty mířící k jedné z největších atrakcí Českého Švýcarska. „Máme společný cíl s obcí Hřensko. Velmi rádi bychom umožnili návrat návštěvníků. Chystáme proto sanační opatření. Zásah v Edmundově soutěsce považujeme ekonomicky, organizačně i technicky za velmi náročný a musíme brát ohled na to, že se jedná o chráněné území,“ řekl mluvčí správy národního parku Tomáš Salov. O jak finančně a časově náročnou záležitost se jedná, ukazuje březnová sanace poměrně malého úseku s přibližně 75 metry krychlovými uvolněné skály nad hotelem Klepáč na poměrně jednoduše dostupném místě. Za tu správa národního parku zaplatila 1,7 milionu a trvala tři týdny.

Pokud by se správě zajištění skal nepodařilo udělat citlivě, mohlo by dojít k poškození skalních svahů natolik, že by si to následně vyžádalo mnohem rozsáhlejší sanaci skal a s tím spojenou výrazně delší uzavírku Edmundovy soutěsky. Nejdříve se správa parku pustí do sanace území nad dolním přístavištěm v Edmundově soutěsce. „Zjistíme tak na krátkém úseku přibližně 170 až 180 metrů jak náročná celá sanace bude. Je ale potřeba si uvědomit, že dohromady se bavíme o šesti kilometrech soutěsek,“ doplnil Salov, který ale nevylučuje, že může s vlastním řešením přijít také Hřensko. V takovém případě by správa nastavila podmínky k tomu, aby nedošlo ke škodám na přírodě.

Právě pro Hřensko je uzavření soutěsek více než nepříjemné. Obec totiž provozuje v soutěskách lodičky, které každoročně navštíví až 400 tisíc lidí. To pro Hřensko znamená obrat v desítkách milionů korun, zároveň zde zaměstnává také poměrně velké množství lidí pracujících jako převozníci, údržba nebo prodejci vstupenek. „Velmi nás tíží, že Edmundova soutěska nejezdí, je páteří našich ekonomických příjmů. Tíží nejen nás, ale i naše podnikatele. V současné době nevíme, kdy ji otevřeme. Neumím si ale představit, že by příští sezóna byla bez Edmundovy soutěsky, to by nás ekonomicky zničilo. Projekty, které máme připravené, jsou totiž z velké části postavené na příjmech ze soutěsek,“ řekl starosta Hřenska Zdeněk Pánek. Obec má nyní příjmy alespoň z Divoké soutěsky, kde je ale výrazně nižší návštěvnost než v minulosti, a z parkovišť. „Přežíváme, přežijeme, ale v tomto stavu si neumím představit fungování obce i příští rok,“ doplnil Pánek.

Velký lesní požár začal zuřit v Českém Švýcarsku loni v noci z 23. na 24. července, první plameny se objevily v Malinovém dole na východním okraji Hřenska. Během následujících dní se kvůli vysokým teplotám a silnému větru požár velmi rychle rozšířil, nakonec zasáhl více než 1000 hektarů lesa a stal se tak historicky největším lesním požárem v Česku. Na jeho likvidaci tři týdny pracovalo postupně 6 000 hasičů, pomáhala letadla a vrtulníky z Itálie, Německa, Polska, Švédska a Slovenska. V jednu chvíli jich nad malým prostorem v okolí Hřenska bylo ve vzduchu téměř dvacet.