Ještě před dvaceti roky čpěla konírna na zámku v Děčíně typickým pachem krouhaného zelí. To bylo skoro každodenní součástí jídelníčku vojáků tehdejší okupační jednotky Sovětské armády. S jejím odsunem zmizela i socha vzpínajícího se koně u kašny.

„Když si český historik a básník Bohuslav Balbín při své návštěvě Děčína v roce 1680 prohlédl i zámeckou konírnu, nazval ji chrámem pro koně. Bylo to trefné přirovnání, protože jsou to nádherné prostory. Teď po dokončené rekonstrukci je bude moci obdivovat i spousta návštěvníků,“ tvrdil František Šuman z Iniciativy pro děčínský zámek, která zajišťuje průvodcovskou službu.

Konírna se už zase zaskvěla v plné kráse. Ještě tam sice naplno běží vysoušeče, které mají po dokončení omítek a malby zbavit zdivo veškeré vlhkosti, ale v čele barokních prostor už zase září zrestaurovaný erb knížecího rodu Thunů, bývalých majitelů zámku.

„Musíme také vyřešit osvětlení těchto prostor, ve kterých se v rámci městských slavností za několik týdnů uskuteční tradiční soutěž aranžérů květin Děčínská kotva. Na osvětlení máme nabídku od dvou firem,“ poznamenala ředitelka příspěvkové organizace Zámek Děčín Iveta Krupičková.

Rekonstrukce zámku trvá zhruba patnáct let. Přitom každoročně se dařilo do obnovy této dominanty Děčína investovat v průměru okolo dvaceti milionů korun. Kromě peněz z vlastního rozpočtu města to byly dotace státu a nebo jiné účelově vázané finanční prostředky. Bylo tomu tak v případě vybudování nového zázemí pro okresní archiv.

Zámek je jednou z priorit strategického plánu rozvoje města. Proto hledá další možnosti, jak získat peníze.

„Potřebujeme je na dokončení veškerých zbývajících oprav,“ připomněl děčínský primátor Vladislav Raška.

Velkým soustem pro stavbaře bude obnova jižního zámeckého křídla. Podle stávajících odhadů si jeho rekonstrukce vyžádá okolo dvě stě padesáti milionů korun.

„Je to samozřejmě spousta peněz. Rozhodující část prostředků chceme získat z evropských fondů i tuzemských dotačních programů. Samozřejmě odpovídající měrou se musí podílet i město z vlastního rozpočtu,“ dodal primátor.

Projekt úprav je už dokončený, ve fázi schvalování jsou další záležitosti stavebního řízení.

„Část zdiva v jižním zámeckém křídle se před lety vybortila a je úkolem pro statika, jaké navrhne řešení pro zajištění stability této části zámku,“ uvedl architekt Vlastimil Stránský, který s týmem dalších odborníků projektoval prakticky veškeré předchozí etapy obnovy děčínské dominanty.

V jižním křídle se také nachází bývalá knihovna, která je jednou z největších prostor na zámku. Stane se jakýmsi víceúčelovým sálem. Jiné využití ale měla v době, kdy na zámku pobývali vojáci Československé a později Sovětské armády.

„Bývala to tělocvična. Ty děsné sokly tam nátěrem olejovými barvami vytvořili už naši vojáci. To byla taková módní vlna socialistické iniciativy. Na rozdíl od té ruské, jejíž vojáci se k zámku chovali hodně neuctivě, se naše armáda ale postarala třeba o obnovu slunečních hodin, fasády na vnitřním nádvoří zámku a zajistila některé další dílčí opravy,“ připomněl Jan Holík, který na zámku působil do roku 1971 jako stavební technik tehdejší Krajské vojenské ubytovací a stavební správy v Litoměřicích.

Stavební práce na jižním zámeckém křídle by bylo možné vzhledem k rozsahu jejich náročností zvládnout takříkajíc na jeden zátah zhruba za tři roky. Těžko lze ovšem předpokládat, že se podaří zajistit tok financí v takové míře, aby obnova postupovala nepřetržitě. Práce budou zřejmě pokračovat v několika etapách. Pak přijdou na řadu úpravy nádvoří a zámeckých sklepení, proměny se dočkají jižní svahy a v brzkém čase má dojít také na propojení Růžové zahrady s Kostelem Povýšení svatého Kříže.

„Jsou to všechno zásahy finančně i časově náročné. Do deseti let by se je ale mohlo podařit zvládnout,“ uvedl primátor Děčína Vladislav Raška.