Ze tří vajec se vylíhla tři mláďata, o která se rodiče vzorně starají. "Samice dovoluje chovatelům denní kontrolu hnízdní budky, takže máme dobrý přehled o tom, jak mláďata přijímají potravu a jak rostou. Samec v čase kontroly sedí nedaleko budky a po odchodu chovatelů se také zapojuje do rodičovských povinností a nosí do hnízda potravu,“ vysvětlil zoolog Roman Řehák.

O odchov se podle mluvčí zoo Aleny Houškové pár pokoušel už loni, neměl však na něj dostatečný klid kvůli stavebnímu ruchu v okolí expozice. Puštíky bradaté chová v rámci Unie českých a slovenských zoologických zahrad pouze šest zoo a naposledy se podařil odchov v Zoo Hluboká v roce 2020.

Puštík bradatý patří k největším sovám světa, jméno získal podle bílých peříček pod maskou, jež připomínají vousy. Dospělí jedinci mají velkou kulatou hlavu se šedivou tváří a velkýma žlutýma očima. Dospělí jedinci vytvářejí páry, výjimečně může samec hnízdit s více samicemi. Hnízdo si staví na pahýlech starých stromů nebo v jejich dutinách, kam samice snáší 2 až 9 vajec, pokud je hojnost potravy. Obvykle je však snůška tvořena 3-5 vejci. Rodiče svá mláďata hlídají a neváhají v případě jejich ohrožení napadnout velkou šelmu i člověka. Puštíci velice tiše létají a mají vynikající sluch, což vynikne zejména při lovu. Živí se malými až středně velkými savci, jako jsou zajíci, hraboši, krtci, rejsci, lasičky a nepohrdnou ani ptáky (pěvci, malí dravci, kachny), žábami a hmyzem. Ve volné přírodě vyskytují v rozsáhlém pásu od severoamerického kontinentu (Kanada, USA) přes severní Evropu, Ukrajinu, Bělorusko, Rusko, Mongolsko a Čínu. Zde obývají boreální a jehličnaté lesy do nadmořské výšky 3200 m.
Zdroj: Zoo Děčín