Velká rudá Z na okrajích kamenného bloku s nápisem připomínajícím konec druhé světové války a ruce dominantní sochy pomníku od krvavě rudé barvy. Zatím neznámý pachatel takto poničil pomník sovětských vojáků u děčínského hřbitova na Folknářích. „Budeme se snažit, aby to bylo tento týden odstraněné. V úterý se na pomník podívá kameník a zhodnotí situaci,“ uvedla Romana Silvarová z děčínského magistrátu s tím, že náklady na vyčištění pomníku budou jasné po zvolení postupu odstranění barev. Poškozením pomníku v Děčíně se zabývá policie pro podezření ze spáchání přečinu poškozování cizí věci a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.
Folknářský pomník se stal terčem lidí se sprejem víckrát, především pak socha maršála Pavla Semjonoviče Rybalka. Ta původně stála před strojírenskou firmou Chart Ferox, která nesla po desítky let jméno tohoto sovětského vojáka. Město ji v roce 2000 přestěhovalo na pietní místo na Folknářích. Tam se opakovaně stala terčem odpůrců sovětského režimu. Rybalka nastříkali na rudo, jindy mu namalovali na čelo srp a kladivo, na kabátu se mu objevil nápis KGB a jednička s hvězdičkou. Historici již tehdy upozorňovali na to, že Rybalko neměl s Děčínem žádnou souvislost a na jeho osvobození se nijak nepodílel. „Ve své době byl symbolem normalizace a poklonkování Sovětskému svazu,“ říká děčínský historik Milan Rosenkranc. Radnice tehdy zaplatila za opakované čištění víc peněz, než kolik stálo pořízení sochy sovětského maršála, který měl na svědomí i vraždění Vlasovců v Praze. Mramorová socha nakonec skončila v muzeu na demarkační linii v Rokycanech.
Podobné vášně jako kdysi Rybalko v Děčíně budí především od začátku války na Ukrajině také pomník Čest a sláva sovětské armádě v Litoměřicích. I ten se opakovaně stal terčem odpůrců Sovětského svazu a především současného Ruska. Naposledy se na soše objevil nápis Lžu, loupím, vraždím. „Jednalo se o nápis na folii, která byla následně odstraněna. Žádná škoda na pomníku tak nevznikla,“ uvedla mluvčí litoměřické radnice Eva Břeňová. Již loni na podzim se na podstavci sochy objevil obrázek automatické pračky jako reakce na zprávy o tom, že ruští okupanti na Ukrajině kradou kromě jiného i pračky.
Proti soše v Jiráskových sadech dokonce vznikla petice požadující její odstranění. „Podle názvu pomníku není voják rudoarmějec, ale příslušník Sovětské armády. Ta vznikla až po roce 1946 a neměla tedy s osvobozováním Československa nic do činění. Proto je památník s názvem Čest a sláva Sovětské armádě pomníkem vojáků armády, která v roce 1968 spolu s dalšími vojsky okupovala Československo,“ připomněl před časem Iniciativy za odstranění sochy sovětského okupanta Zdeněk Paclík.
První pokus o odstranění sochy sovětského vojáka přišel již na začátku 90. let, tehdy ale v městském zastupitelstvu prošel jen kompromisní návrh zahrnující odstranění nápisu s názvem sochy.
