„Letošní rok je pro České Švýcarsko rekordní, mláďat jsou skoro tři desítky a poprvé v historii je na české straně víc mláďat než v Sasku,“ říká spokojeně mluvčí Správy Národního parku České Švýcarsko Tomáš Salov.

SMRTÍCÍ PESTICIDY
Přitom ještě před desítkami let nežil ve volné přírodě na území dnešního Česka žádný sokol. V 70. letech jej vyhubil člověk hlavně používáním pesticidů.
Vracet do české přírody se začal znovu na počátku 90. let, kdy k nám přilétl první sokol ze sousedního národního parku v Sasku. Dnes vylétá z Českého Švýcarska každoročně v průměru dvacet malých sokolů.

Sokol stěhovavý v NP České Švýcarsko na hnízdě s mláďaty.Zdroj: Deník / Vanžura Alexandr

„Celé Českosaské Švýcarsko se může pochlubit nejsilnější středoevropskou populací sokolů, ti se odtud šíří do dalších oblastí,“ přibližuje Salov.
V posledních letech dělá ochráncům přírody starosti létání dronů nad národním parkem. Sokoli totiž potřebují pro své zahnízdění klid. To je důvodem, proč správa každoročně zakazuje vstup do hnízdních lokalit. Letos se v jednom případě stalo, že sokoli kvůli dronům jedno tradiční hnízdiště opustili.
„Vlastníci dronů to patrně ani nezaznamenali, sokoli naštěstí nakonec zahnízdili na jiném místě,“ říká Salov.
Se sokoly je ovšem možné se setkat i ve městech. „Hnízdění sokola je doložené i v Praze. Město jim připomíná skalní věže, takže se tomu nebrání. Naopak, města jsou plná holubů, takže mají prostřený stůl,“ popisuje život sokolů ředitel správy národního parku Pavel Benda.