Mezi podáním žaloby a vynesením rozsudku Varnsdorf smlouvu na nájem radarů vypověděl. Přesto se soud přiklonil k tomu, že vyhověl žalobě a usnesení varnsdorfské rady zrušil. I přes vypovězení smlouvy totiž zůstala platná. "Obě napadená rozhodnutí rady města Varnsdorf jsou nezákonná. Je vyloučeno, aby soukromá osoba provádějící radarové měření jakkoliv finančně participovala na výsledku měření. Zároveň je vyloučeno, aby mohla spravovat systém radarového měření," zdůvodnila páteční rozhodnutí soudkyně Markéta Lehká a odkázala se na judikaturu Nejvyššího správního soudu, který podobné případy již v minulosti řešil. Soudkyně také odmítla namítky varnsdorfských obhájců, že by ministerstvi vnitra nepříslušela dozorová činnost.

Varnsdorf se proti rozhodnutí může bránit kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu, ta ale nemá odkladný účinek. Zda této možnosti město využije zatím není jasné. "Nejprve se musíme seznámit s písemným zdůvodněním rozsudku a následně se poradit s právníky. Příští týden zasedna rada města, která se tomu určitě bude věnovat," uvedl varnsdorfský starosta Roland Solloch.

Spokojená s rozhodnutím soudu byla v pátek dopoledne opoziční zastupilka Lenka Lanková, která se kvůli pronájmu radarů obrátila i na policii. "Byly to dva roky práce a tohle je taková odměna. Celou dobu bylo poukazováno na judikát Nejvyššího správního soudu, s nímž byl postup našeho města v rozporu. Měřit rychlost se určitě má, ale podle zákona," řekla po vyhlášení rozsudku, kterého se osobně zúčastnila, Lanková.

Kvůli špatnému zadání zakázek na pronájem radarů už Varnsdorf potrestaný byl od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Antimonopolní úřad městu nejprve udělil tři pokuty, proti všem rozhodnutím Varnsdorf podal rozklad. Úspěšný byl pouze u třetí pokuty, za první dva prohřešky musel dohromady zaplatit 650 tisíc korun. Vedení Varnsdorfu nejprve zadalo tendr jako zakázku malého rozsahu s tím, že odměna pro provozovatele nepřesáhne jeden milion korun.

Už první faktura od společnosti Water Solar Technology, ale byla zhruba na 20 milionů korun. Město tak smlouvu okamžitě ukončilo. Ale ani uzavření druhé smlouvy nebylo podle názoru ÚOHS v pořádku. „Město Varnsdorf porušilo pravidlo pro zadávání veřejných zakázek, když předmětnou nadlimitní veřejnou zakázku zadalo v důsledku nesprávně stanovené předpokládané hodnoty mimo zadávací řízení a nezadalo ji v nadlimitním režimu,“ vysvětlil v odůvodnění rozhodnutí antimonopolní úřad.

O případ varnsdorfských radarů se zajímá také policie. Loni 11. prosince zadržela bývalého starostu Stanislava Horáčka, tehdejšího místostarostu Josefa Hambálka a jednatele společnosti WST Miloše Schuberta. Horáček nakonec na necelých osm týdnů skončil ve vazbě. Dohromady policie obvinila z několika hospodářských trestných činů čtyři lidi a jednu firmu. Například bývalému starostovi hrozí 5 až 12 let za mřížemi, pokud jej soud uzná viným. „Zaměřili jsme se na období od roku 2016 do roku 2019. Do března loňského roku vznikl nezákonný prospěch ve výši 23,4 milionu korun,“ popsal na začátku roku výsledky pátrání vedoucí krajského odboru hospodářské kriminality Radim Vojáček.

Radarová kauza zasáhla také do složení vedení Varnsdorfu. Po řadě měsíců kritiky bylo bývalé vedení v čele se Stanislavem Horáčkem odvoláno a do čela města zastupitelé vybrali jeho tehdejšího zástupce Rolanda Sollocha, kterého s radary nespojovali. Kritici poukazovali nejen způsob zadání zakázky na pronájem radarů, ale i na způsob měření rychlosti, kdy firma WST fakticky dostávala provizi z každého naměřeného přestupku. To je podle kritiků, ale i podle Nejvyššího správního soudu v rozporu se zákonem.