Šmíd: Revoluci nečekejte. Chci, aby školy více spolupracovaly se zaměstnavateli

Blahopřeji k vašemu zvolení do funkce náměstka hejtmana pro školství. Bylo těžké dojednat koalici s komunisty a sociálními demokraty?
Jediné povolební vyjednávání, které vedlo nějakým směrem, bylo právě s komunisty a sociálními demokraty. ANO nás oslovilo teprve ve chvíli, kdy viděli, že máme již něco předjednáno. A to bylo již pozdě. Od začátku jsme cítili upřímný zájem se na něčem domluvit a věřím tomu, že to povede k úspěchu. Naši partneři jsou zkušení krajští politici, krajský zastupitel za ANO neexistoval ani jeden, 
a navíc se neznají ani mezi sebou. Nyní jsou semknutí v opozici, ale kdo ví, jak by to vypadalo ve chvíli, kdy by se ocitli v koalici.

V jakém stavu je podle vás Ústecký kraj?
Stačí si přečíst statistiky. Není na tom ideálně. Z toho se nedá vymluvit. Přesto zde vidím potenciál, naši koaliční partneři měli čtyři roky na to, aby se mohli rozkoukat, a nyní se to může začít posouvat. Stejně to funguje i na městech, kde když se po čtyřech letech vystřídá starosta, tak rozvoj obce je zabrzděný. Pan hejtman již ví, s kým se má o jakých konkrétních věcech bavit, zná ministry, dokáže komunikovat s lidmi, kteří mohou k rozvoji přispět. Takže já kontinuitu beru jako výhodu.

Sociální demokraté ovlivňují chod kraje prakticky od jeho vzniku, komunisté budou vládnout druhé období po sobě. Nejsou i tyto dvě strany spoluodpovědné za to, v jakém stavu kraj nyní je?
Já si myslím, že v kraji vznikají například sociálně vyloučené lokality, případně se dějí i jiné věci, které kraji neprospívají a které nemá krajská reprezentace šanci ovlivnit. Kraj může ovlivňovat jen zlomek toho, co se zde děje. Je naopak na straně státu, aby vytvořil investorům takové pobídky a podmínky, aby měli zájem investovat ve strukturálně postižených regionech jako je Ústecký kraj. Ale pro investory přinášející kvalifikovanou práci, nikoliv podřadnou práci, jakou nabízejí například nejrůznější montovny. To kraj může ovlivnit minimálně. Jestli někdo může za to, v jakém stavu je kraj, rozhodně za to nemůže předchozí vládnoucí garnitura. Je to z 99 procent záležitost České republiky. Kraj se ale může snažit změnit současnou situaci legislativními návrhy.

Kraje sice mohou podávat legislativní návrhy, ale krajské návrhy zatím žádné velké úspěchy neslaví.
To je sice pravda, ale můžeme díky tomu na určité problémy upozornit, medializovat je a vyvolat diskuzi. Můžeme před úřadem vlády postavit stan a formou protestu upozornit na naše problémy.

Proč jste se rozhodli podpořit koalici vedenou komunisty?
Za koalicí vládnoucí v kraji v minulém období nejsou žádné skandály. Hodně se investovalo například do silnic, ale nevím o tom, že by se tak nedělo v souladu se zákonem a že by to nějak nebylo v pořádku.

Komunisté v čele kraje vám nevadí? Komunistický hejtman kraje například vítá velvyslance zemí, kde vládnou diktátorské režimy, třeba ze Severní Korey?
Nevadí mi to. Nevadilo by mi, kdyby se scházel s kýmkoliv. Vidím daleko větší problémy, než je přijmout nějakého velvyslance, to se běžně děje i v Bílém domě. Je dost dlouho po změně režimu. Já jsem byl první, kdo zvonil klíči a byl jsem šťastný, že ta éra skončila. Nicméně po té éře komunismu přišla éra rozkrádání pod různými značkami různých politických stran. Za čtyři poslední roky v kraji žádné problémy nebyly, nic se tu nerozkradlo. Pro mne je to daleko lepší, než si říct: to je značka, se kterou nikdy nepůjdu. Politika se dělá pro to, aby bylo možné ovlivňovat chod kraje. V opozici je člověk jen pes, který štěká na měsíc. Jestli se nám naše práce podaří, to již musí zhodnotit voliči v příštích volbách.

Nové vedení kraje má pět náměstků hejtmana, tedy o tři více než dosud. Proč jste souhlasili s tak velkým počtem náměstků? Není to zbytečné vyhazování peněz?
Je to výsledek koaličních jednání. My jsme si jako koaliční strana nárokovali jednoho náměstka, toho máme. Kdybychom se měli porovnávat s jinými kraji, tak například Moravskoslezský kraj má osm náměstků. Má to ale jednu výhodu. Náměstek má větší kompetence směrem k vládě a centrálním orgánům. Pokud je člověk jen radní, nemusí jej na ministerstvu přijmout. Ale náměstkovi, pokud má danou věc v gesci, tak mu na ministerstvu neřeknou ne.

Do koaliční smlouvy jste prosadili zákaz přijímání uprchlíků na území kraje. Proč? Kraj přeci nemá reálnou možnost případnému zřízení uprchlického zařízení zabránit.
Je mi jasné, že pokud je zařízení ministerstva vnitra nebo jiného státního orgánu, že ty možnosti kraje jsou omezené. Když taková záležitost vzniká, tak komunikace mezi jednotlivými stupni státní správy musí být. Ve chvíli, kdy vidím, co se děje v Německu nebo ve Francii, tak chci lidem dát na výběr, jestli se jim líbí politika přijímání cizorodého elementu. Proč nepřijímáme terorizované křesťanské uprchlíky? Mám dvě dcery a nechci, aby se bály jít večer po městě. Nechci, aby se bály jít do kina. Touto cestou nejde jen Česká republika. V celé Evropě dávají lidé najevo, že to tak nechtějí.

Nejsou větším nebezpečím lidé, kteří nosí na demonstrace šibenice, vyhrožují lidem s opačným názorem, že až se dostanou k moci, že je pověsí? A to nejen pro naši zemi, ale pro celou Evropu?
To se nelíbí ani mně, já s podobnými projevy také nesouhlasím. Jsem proti jakékoliv podobě násilí. Jsem pacifista, nesnáším válku. Je potřeba si říct, kde je příčina a důsledek. Dokud migrační krize nebyla, nebylo proč pochodovat. Já se bojím, že přijímání uprchlíků rozdělí společnost do té míry, že se lidé začnou opravdu nenávidět.

Dalším z bodů, který jste prosadili do koaliční smlouvy, je prosazování přímé volby hejtmanů a starostů. Jak by to mělo fungovat v praxi? Nehrozí příliš velká koncentrace moci?
V minulosti jsem velmi intenzivně spolupracoval se starostou jedné příhraniční obce z Německa, který mi ten systém vysvětloval. On když je starosta, tak má k dispozici pět hlasů. Zbývajících pět členů vedení obce má dalších pět hlasů, takže on není neomezený vládce. Pokud bude chtít prosadit cokoliv, musí přesvědčit další lidi. Pokud by si ostatní řekli, že se pan starosta zbláznil, tak neprosadí vůbec nic. Jeho kompetence jsou sice v porovnání s Českou republikou obrovské, na druhou stranu je ale i obrovská jeho zodpovědnost. Starosta by si musel velmi dobře rozmyslet, jakým způsobem bude postupovat, protože zodpovědnost padá na jeho hlavu. Takže pokud by se nějaký zločinec rozhodl, že nebude konat jinak než v prospěch své obce, tak by to měl horší než dnes. Dnes se totiž starostové mohou schovat za kolektivní rozhodnutí rady nebo zastupitelstva. Vždy je to ale o lidech. Jsou tací, kteří jsou ochotni prošlapat si pro svou obec podrážky i zadarmo. A pak jsou tací, kteří to tak nemají. Rozhodně by to ale neměla být nějaká česká cesta, další kuponová privatizace. Měli bychom se poučit z ciziny, kde to podobně již funguje dlouhé desítky let. Principy přímé demokracie jsou ale mnohem širší, lidé by měli rozhodovat o mnohem širším spektru záležitostí, než je jen přímá volba starosty nebo hejtmana.

Na ustavujícím zastupitelstvu jste byl zvolen jako náměstek hejtmana pro školství. Na co se chcete především zaměřit?
Rozhodně ode mne nečekejte nějakou revoluci, chci se seznámit s chodem úřadu. K této problematice ale nemám daleko, již pět let pracuji jako ředitel základní školy. Chci hlavně pomáhat, nepřicházím jako někteří moji předchůdci, abych měnil zásadně systém. Především chci navázat komunikaci mezi zaměstnavateli a školami, aby školy připravovaly absolventy v oborech, o které je na trhu práce zájem. Zaměstnavatelé totiž nejlépe vědí, v jaké odbornosti budou kolik lidí v určitém časovém horizontu potřebovat. Není možné, aby školy otvíraly obory, jejichž absolventi mají problémy 
s uplatněním. Chci udělat analýzu oborů středních škol, učilišť i speciálních škol, protože i speciální školství je velmi důležité. Chtěl bych také, aby spolupráci navázaly střední a základní školy. Kraj má tu možnost formou drobných dotací podporovat nejrůznější meziškolní soutěže nebo olympiády. A to bych také rád podpořil, aby se školy, a především jejich žáci mezi sebou navzájem poznali.

V posledních měsících hýbe školstvím, ale i veřejností především inkluze. Tedy začleňování dětí s nejrůznějšími postiženími do běžných základních škol. Jaký je váš názor na inkluzi?
Neznám ředitele školy nebo učitelku, která by se současnou podobou tzv. inkluze souhlasila. Inkluzivní škola úspěšně začleňuje hendikepované do společnosti. To se dařilo již v minulosti.