Šluknovsko volá po elektrickém proudu, je ho málo

Do pěti let by chtěli energetici výrazně posílit zásobování Šluknovského výběžku elektřinou, které se tomuto regionu nedostává. Nyní začalo posuzování vlivu stavby na životní prostředí. Na další napojení čekají lidé ze Šluknovska desítky let.

Nové vedení by mělo být dlouhé 36 kilometrů, z toho na 14 kilometrech chtějí energetici jen vyměnit stožáry a doplnit na ně další dráty. Do nejsevernějšího českého regionu má vedení přivést elektřinu z Českolipska přes Lužické hory.

„Se stavbou bychom chtěli začít v roce 2020, pokud se podaří získat všechna povolení,“ uvedla mluvčí skupiny ČEZ Soňa Holingerová. Na kolik stavba přesně vyjde, zatím není jasné. Ve hře je několik variant. ČEZ ale počítá se stovkami milionů korun.

Šluknovsko přijde o rychlíky

Přestože od začátku 90. let skončila ve výběžku řada továren, které měly velkou spotřebu energie, je dnes elektřiny málo. Tovární spotřebu totiž zcela nahradila rostoucí potřeba domácností pohánět elektrické spotřebiče, kterých je čím dál více.

Hlavním důvodem výstavby druhého vedení je tak především zvýšení kapacity. Dnes totiž není možné připojit na Šluknovsku žádného velkého odběratele.

„Už se nám stalo, že jsme přišli o investora do průmyslové zóny, který měl být svou strojírenskou výrobou napojený na Benteler. Pro jeho provoz ale nebyl dostatek elektřiny,“ ukázal konkrétní problémy s nedostatkem energie místostarosta Jiří Pimpara s tím, že poslední velké odběrné místo, které získalo souhlas s připojením do energetické soustavy, je velká hala vedle průmyslové zóny.

Továrny nemají kde brát nové lidi. Pomůže Režim Ukrajina?

Malá kapacita sítě tak brzdí další rozvoj regionu, investoři totiž mají zájem využívat volných ploch na Šluknovsku. Kromě levné pracovní síly je láká také blízkost německých dálnic.

Jedny dráty vedoucí do výběžku z vnitrozemí se ukázaly jako nedostatečné také při vichřicích, které v posledních letech Šluknovsko velmi výrazně zasáhly.

„V případě vážnějšího poškození přípojního dvojvedení 110 kV, například při větrné kalamitě, hrozí nejen několikahodinové, ale i několikadenní přerušení dodávky do větší části této oblasti,“ přiblížila další velké riziko jediného vedení Soňa Holingerová.

Své zkušenosti s tím mají například v Krásné Lípě, která při loňských a letošních vichřicích patřila k nejvíce zasaženým místům.

Kraj chce zrychlit „třináctku“. Někde by mohli řidiči trochu přišlápnout plyn

„Rizikovost jediného vedení, které nenabízí žádnou jinou variantu napojení, se ukázala loni přibližně touto dobou při bouři Herwart,“ řekl starosta Krásné Lípy Jan Kolář.

Paradoxem je, že v okolí Šluknovského výběžku je elektřiny dostatek. Ta je ale za hranicemi v Německu, ve vzdálenosti jen několika kilometrů. Propojit českou a německou síť ale není tak snadné. Je potřeba vybudovat velmi drahé přebírací stanice, které jsou schopné korigovat množství elektřiny. Mohlo by se totiž stát, že by z větrných elektráren na severu proudilo více elektřiny, než kolik by síť na české straně zvládla.

Stavba nového vedení se nesetkala vždy s velkým nadšením. Proti se stavěly především některé obce na Novoborsku nebo ochránci přírody, kteří požadují, aby část drátů nebyla na stožárech, ale pod zemí.

Krásná Lípa líčí na turisty s elektroauty

„Sice to není tolik vidět ze země, ale i v tomto případě musí být vykácený pruh lesa jako ochranné pásmo, navíc je potřeba stavět každých 900 metrů diletační stanice,“ dodal Kolář s tím, že ekologický efekt je sporný. Podzemní vedení je ale oproti tomu na stožárech výrazně dražší.