První závodní speciály vyjely na trať ve Šluknově na začátku 70. let minulého století. Od té doby si místní trať získala poměrně značného věhlasu, jezdili zde nejlepší českoslovenští a čeští závodníci. Zázemí poskytovala třeba i mistrovství Nizozemska.

To je ale nyní již minulostí. Na začátku dubna uplynula roční výpovědní lhůta, kterou město jako majitel více než tříhektarového pozemku nájemci dalo.

„Nájemce několikrát porušil nájemní smlouvu. To se týká například počtu závodů nebo tréninků," vysvětluje šluknovská starostka Eva Džumanová s tím, že jí osobně motokrosové závody nijak nevadí.

Podle Pavla Vávry, který nájemce zastupuje, to ale není pravda. Vávra tvrdí, že takové důvody byly pouze u první výpovědi s měsíční výpovědní lhůtou. To se ale prý podařilo vyvrátit.
„Město nám ale dalo další výpověď, tentokrát bez udání důvodu a s roční výpovědní lhůtou," říká Pavel Vávra.

Město vzápětí nabídlo pozemek o rozloze přibližně 33 tisíc metrů čtverečních na prodej. Nechalo si jej ocenit u znalce a ten stanovil cenu na 94 korun za metr. Vzhledem k obrovské rozloze pozemku se tak cena vyšplhala na více než tři miliony korun. Podle starostky se musí zastupitelé chovat k majetku s péčí řádného hospodáře a každé snížení ceny je potřeba velmi důkladně zdůvodnit. Nechtějí se totiž dostat do situace v jiných městech, kde stojí zastupitelé za prodej majetku před soudem.

K městskému pozemku by ale potřebovali motorističtí sportovci přikoupit dalších sedm tisíc metrů od pozemkového fondu. Do areálu přitom motokrosaři podle Vávry již investovali přibližně dva miliony korun. Například jen připojení na elektřinu mělo vyjít na 350 tisíc.

„Zatím naposledy jsme nabídli pět korun za metr čtvereční. Pokud bychom pozemek koupili, čekali by nás totiž další mnohamilionové investice," vysvětluje Vávra, proč nechce akceptovat cenu navrženou městem.

Musel by totiž nechat udělat nejen posouzení vlivu stavby na životní prostředí, ale také zaplatit za vyjmutí ze zemědělského půdního fondu. A to by byla největší položka. Za dohromady téměř čtyři hektary by musel státu zaplatit přibližně šest milionů korun.

Právě to jsou dva nejdůležitější kroky k úplné legalizaci celé závodní dráhy.

„Dráha v současné době není pro toto užívání zkolaudovaná," dodává Eva Džumanová.

Pozemky, kde dráha stojí, původně patřily tehdejšímu Svazarmu, pod kterým motoristický sport nejen ve Šluknove v dobách před rokem 1989 fungoval. Následně pozemky přešly na Pozemkový fond a teprve v dalších letech se dostaly jako historický majetek do vlastnictví Šluknova.