Žádné fyzické brutální útoky od spolužáků nemusí podle ředitelů řešit na základních školách na Děčínsku. K šikaně sice všude dochází, ale je drobná a na školách si s ní umí poradit.

„Kdo říká, že na jeho škole šikana není, ten lže. Naštěstí ovšem nebývá nijak výrazná. Snažíme se jí řešit sami a nezatahovat do toho nikoho zvenčí. Sázíme na prevenci,“ řekla Irena Jirsáková ze Základní školy Edisonova ve Varnsdorfu. Dodala, že na její škole mají děti mnoho možností, jak na chování spolužáků, které se jim nelíbí, upozornit. Žáci mají k dispozici schránku důvěry, do které házejí anonymně svoje stížnosti. Kdo se nerad svěřuje na papír, může kdykoliv přijít za ředitelkou, nebo preventistkou. Škola navíc úspěšně spolupracuje s tamním Speciálně-pedagogickým centrem.

„Setkáváme se ale také s tím, že se děti chovají naopak velmi ohleduplně ke svým zdravotně hendikepovaným spolužákům. Případy šikanování jsou výjimečné,“ podotkla Irena Jirsáková.

Schránky důvěry jsou oblíbeným prostředkem, jak upozornit na projevy šikany i v jiných školách na Děčínsku. Na Základní škole Tyršova v Rumburku ji používají také.

„Podněty, které se v ní ocitnou, řeší třídní učitelé. Šikana se vyskytuje pořád, reagujeme na ní ihned. A to dokonce když k ní dojde před budovou školy, což by nemusela být naše věc. Není toho hodně, ale už jsme také upozorňovali matku, jejíž dítě bylo šikanováno a ta se obrátila na policii a celou věc dotáhla do konce,“ uvedla Jaroslava Markusová z rumburské ZŠ Tyršova.

Další, tentokrát anonymní zdroj z této školy ale připustil, že škola obtížně spolupracuje s pedagogicko-psychologickou poradnou, protože její pracovníci se nechtějí výchovnými problémy příliš zabývat.

Na včasné podchycení šikany si dávají pozor na Základní škole Březová v Děčíně. I tady mají svou schránku důvěry a jednotlivé případy řeší pohovorem s dětmi a jejich rodiči. Iva Košková, ředitelka této školy podotkla, že nejmarkantnější případy předávají sociálním kurátorům: „Nejsem tak naivní, abych si myslela, že tu žádnou šikanu nemáme. Ale jsou to jen menší problémy, se kterými si poradí naše výchovná komise. K žádnému psychickému týrání u nás nedochází.“

Zajímavý způsob, jak předcházet šikaně, zkoušejí na Základní škole Kamenická v Děčíně. Tam, podle jejího ředitele Jaroslava Skály, organizují starší žáci pro mladší akce, při kterých se vzájemně sbližují a menší děti se tak nestávají terčem ponižování: „Nebudeme zavádět ani kamerový systém ani jednotné školní uniformy. Taková, často navrhovaná opatření, nepovažujeme za opodstatněná. Dnes lze také jako šikanu velmi snadno posuzovat skoro všechno. Neprokázali jsme ale na naší škole žádný konkrétní případ. Raději se snažíme jim předcházet.“

Na Odborném učilišti a Praktické škole v Děčíně Křešicích však kameru, která hlídá vstupní dveře, mají. Také tam mají problémy se šikanou.

„Ale dost jsme ji potlačili. Pokud tu k něčemu závažnějšímu, co třeba už hraničí s krádeží, dojde, neváhám a zavolám policii. Na studenty to funguje mnohem lépe, než kdyby dostávali snížené známky z chování,“ upozornil ředitel Petr Sokolář.