O chlad ve třídách se nemusí bát studenti děčínského gymnázia. „Určitě nebudeme stahovat topení na 19 stupňů,“ říká rezolutně ředitelka gymnázia Lenka Holubcová. Od zřizovatele školy, kterým je Ústecký kraj, jim byl přislíben dostatek financí i na vyšší ceny energií. „Elektřinu máme zatím zastropovanou a plyn kupuje krajský úřad najednou pro všechny školy,“ uvedla Holubcová. Zcela jiná situace by podle jejího názoru nastala ve chvíli, kdy by plyn došel. „Na to by bylo třeba reagovat a nějaká opatření přijmout,“ doplnila ředitelka děčínského gymnázia. Podle vyjádření politiků i odborníků by ale Česká republika měla mít zajištěno dostatek plynu na celou nadcházející zimu.

Žádné vypínání topení nehrozí ani na základní škole na Máchově náměstí v Děčíně. „Vyzkoušeli jsme si, že to prostě bez topení nejde. Pokud bychom měli nedostatek financí, budeme muset jednat s městem,“ říká její ředitel Martin Lána. Na této děčínské základní škole chtějí kromě běžných postupů, jako je třeba omezení zbytečného svícení, zapojit do energetických úspor moderní technologie. Ve vytipovaných třídách si udělají teplotní analýzu a na jejím základě by v budoucnu chtěli nastavit vytápění i chlazení celé budovy ve stylu chytré domácnosti. Každé uspořené procento přitom znamená desítky tisíc korun, škola na Máchově náměstí dá za energie ročně miliony korun. „Uvidíme, co udělá s cenami zastropování. Stát ale nemůže nechat školy padnout,“ je přesvědčen Martin Lána.

Plynové prázdniny?

V České Kamenici se již před několika lety rozhodli vydat cestou výrazných úspor. Vyměnili zastaralé plynové kotle za moderní, které mají větší účinnost a tím nižší spotřebu, nová jsou okna ve školních budovách. Nezapomnělo se ani na zateplení. Energie škole zařizuje a platí město, které pravidelně pořádá elektronické aukce na dodavatele energií. Ten nový by měl nastoupit od nového roku. „Hlídáme si, aby se nikde zbytečně nesvítilo nebo aby si děti nehrály s termohlavicemi na topeních,“ řekl ředitel českokamenické základní školy a gymnázia Daniel Preisler. Že by měly školy kvůli nedostatku tepla znovu zavírat, nepovažuje za myslitelné. „Máme za sebou covidové roky, které se na řadě dětí dost podepsaly,“ upozorňuje ředitel školy v České Kamenici.

Nemocnice v Rumburku.
Další redukce, dostavba rumburské nemocnice má mít jen jedno podlaží

Školy je v případě chladu možné uzavřít, pokud tři dny po sobě klesne teplota v učebnách pod 18 stupňů Celsia. Pak by přišly na řadu uhelné, v tomto případě spíše plynové prázdniny. Jak by to v tu chvíli bylo s distanční výukou, ale není jasné. Zákon explicitně počítá s jejím zavedením a povinnou účastí žáků v souvislosti s krizovými opatřeními podle krizového zákona nebo na základě vyhlášených karantén, či na základě mimořádných opatření podle zvláštního zákona. Novela totiž vznikla během covidové epidemie a reagovala na hromadné zavírání škol kvůli koronaviru. S tím, že by ve školách nebylo dlouhodobě kvůli vysokým cenám energií teplo, ale nepočítá. „Jako ředitel bych mohl krizi řešit ředitelským volnem. Případně požádat ministerstvo o schválení jiného uspořádání školního roku. Použít stejný postup jako při covidu bych ale nemohl,“ potvrzuje ředitel děčínské základní školy Martin Lána.

Teplotami ve školách se s ohledem na energetickou krizi a možný nedostatek plynu zabývá i ministerstvo zdravotnictví. To svými vyhláškami určuje minimální teploty ve třídách, na chodbách nebo v šatnách. Podle návrhu novely vyhlášky o hygienických požadavcích v prostorách škol by nejnižší akceptovatelná teplota na chodbách mohla klesnout na 17 stupňů Celsia ze stávajících 18, ve sprchách potom z 24 na 21 stupňů. Ve třídách by minimum mělo zůstat na 20 stupních.