Letošní lyžařská sezóna končí, jak byste ji ohodnotil?
Do konce ledna jsem s vývojem sezóny moc spokojený nebyl, ale od čtvrtého místa na mistrovství světa v Deer Valley se moje výkony zlepšily.

Splnila Vaše očekávání?
Ano, chtěl jsem si dát dvě zimy po olympiádě volnější, takže druhá polovina sezóny byla nad moje očekávání.

Jak budete odpočívat?
Určitě budu trávit co nejvíce času doma v Děčíně s rodinou. Po přibližně třech týdnech odpočinku, které jsou určeny na doléčení zranění, na což v zimě není čas, začínám s letní fyzickou přípravou.

Co významného Vás čeká v další sezóně?
Seriál závodů Světového poháru a určitě X-Games v Aspenu, které jsou považovány mezi sportovci našich disciplín za jakousi olympiádu extrémních sportů.

Děčín není zrovna lyžařské středisko - kde jste začal lyžovat?
Na Telnici a v Rokytnici nad Jizerou. V žákovských kategoriích nebylo nutné lyžovat denně, takže jsem zvládal dojíždět za sněhem dost daleko.

Jaký sport máte kromě lyžování rád?
Asi všechny, v současné době nejvíce windsurfing, golf a horské kolo. Obecně asi sporty individuální.

Dnes asi už v Děčíně nebydlíte - jak dlouho jste tu žil?
Žiju v Děčíně od narození dodnes, v Děčíně se mi líbí a nechce se mi nikam jinam.

Jaké bylo Vaše první samostatné bydlení?
Nejprve jsem bydlel v bytě po babičce, 2+1 na Kamenické ulici. S manželkou Lenkou na toto období moc rádi vzpomínáme.

Při Vašem sportu je asi dost vysoké riziko zranění, jejichž následky mohou být dost vážné - jak tohle riziko vnímáte?
Snažím se snižovat riziko zranění na minimum, při jízdě s jinými závodníky na trati ale nelze předvídat vše. S určitou mírou rizika musím počítat.

Znáte ve svém okolí nějakého zdravotně postiženého člověka (po úraze, s duševním onemocněním nebo s mentální poruchou)?
Loni před olympiádou došlo při závodě k vážnému zranění jednoho francouzského reprezentanta. Už více než rok je na kolečkovém křesle. Byl to výborný lyžař. I proto není jednoduché hodit vše za hlavu a jít do maximálního rizika týden co týden. Také jsem se už několikrát setkal s jedním z našich nejlepších handicapovaných cyklistů Jiřím Bouškou. Jirka je skvělým důkazem toho, že i s handicapem může člověk provozovat vrcholový sport. Samozřejmě ale záleží na formě a stupni postižení.

Co si představíte pod pojmem „integrace postižených do společnosti“?
Bezbariérové domy, úřady, dopravní prostředky, podmínky pro zaměstnávání postižených, stejně tak příležitosti i pro zábavu, sportování. Zkrátka vše, co handicapovaným lidem umožní žít plnohodnotný život.