„Viděla jsem na Facebooku výzvu pro dobrovolníky, aby přijeli. Přijde mi to potřebné pomáhat. Navíc máme vztah k přírodě, takže mi to přišlo jako pěkná prázdninová akce pro děti,“ řekla na břehu rybníka Kristýna Klásková z Rumburka, která přijela i se svými dvěma malými dětmi. Spolu s ní dorazilo na místo přibližně patnáct dospělých dobrovolníků, kteří zareagovali na pondělní večerní výzvu správy národního parku. Všichni postupně projeli dno rukami a nalezené škeble dali do kbelíků s vodou, které pak strážci národního parku přenesli do přibližně metrové hloubky zmíněného rybníka. „Ve vodě to bylo dobré, jen ty holiny nebyly potřeba. Smrdíme jak kapři, ale to nevadí. V autě máme mýdlo a čistou vodu v petce,“ dodala se smíchem Klásková.

Téměř "výsadek" udělal k Srbské Kamenici děčínský pozemkový úřad, se záchranou škeblí totiž pomáhalo osm jeho zaměstnanců. „V rámci rozvíjení partnerství s národním parkem a vzhledem k tomu, že v Srbské Kamenici máme rozpracované pozemkové úpravy, tak nám přišlo vhod pomoci. Je to perfektní,“ zmínila Jitka Blahová z pozemkového úřadu. „Nejlepší je do toho bahna spadnout. Ale s každou vylovenou škeblí máte radost,“ přidala se její kolegyně Andrea Beranová.

Správa národního parku stěhovala škeble na bezejmenném rybníku na okraji Srbské Kamenice, který spadá pod CHKO Labské pískovce, poprvé už minulý týden. Tehdy zaměstnanci správy přestěhovali přibližně pět stovek těchto měkkýšů. Proč se tedy narychlo zorganizovala další dobrovolnická akce? „V rybníku razantně ubývá voda. Za jeden týden se hladina posunula o dalších 120 centimetrů od břehu. Takže se během týdne obnažila poměrně velká část dna,“ vysvětlil Jakub Juda ze správy národního parku.

Záchrana lachtana Gastona.
Lachtan Gaston se stal jedním ze symbolů povodní, svou cestu Labem ale nepřežil

Jak přežít? Škeble používají dvě rozdílné taktiky. Tou první je snažit se utéct do větší hloubky, to ale těmto mlžům příliš rychle nejde. A tak je může klesající hladina předběhnout. Po takových škeblích je dokonce vidět na dně rýha. Druhým způsobem boje proti suchu je zahrabat se do bahna a čekat na vzestup hladiny. „V bahně si vytvoří kapsu, ve které po nějaký krátký čas vydrží. A to je ten problém. U tohoto rybníku totiž neočekáváme razantní zvýšení hladiny dříve než v období podzimních dešťů nebo zimního tání,“ poznamenal Juda.

Pokud by voda v rybníku i nadále ubývala, byl by to pro škeble velký problém. V rozumném dosahu totiž není žádná vhodná lokalita, kam by je bylo možné přestěhovat. V minulosti přitom podobné přesouvání příliš obvyklé nebylo, dělo se to zpravidla kvůli rekonstrukci rybníku. „V posledních letech je to pro nás nová zkušenost. Jak je velké sucho, je toho tolik, že to bude naše další aktivita, které se budeme muset věnovat,“ uzavřel Jakub Juda.