Až do letošního července mohla varnsdorfská městská policie postihnout například vysedávání na obrubnících nebo chodnících. Podle červencového nálezu Ústavního soudu, na který se obrátila ombudsmanka Anna Šabatová, to ale bylo v rozporu s Ústavou.

V nové vyhlášce tak Varnsdorf vypustil celý článek týkající se sezení na veřejných prostranstvích a zároveň vyškrtl sezení ze škodlivých činností. Přesně tak, jak po požadoval Ústavní soud. Kromě Varnsdorfu stejně soud rozhodl i v případě Litvínova na Mostecku. Města argumentovala například tím, že lidé posedávají na obrubnících směrem do silnice či přímo na silnici a ohrožují bezpečnost silničního provozu.

Ilustrační foto.
Vyhlášku Varnsdorfu o zákazu sezení mimo lavičky zrušil Ústavní soud

„Doposud to bylo jednodušší. Nyní se budeme muset opřít o jednotlivé zákony. Například pokud budou sedět opilí lidé na obrubnících, musíme to řešit podle silničního zákona," přiblížil postup při řešení podobných problémů místostarosta Varnsdorfu Josef Hambálek, který je zároveň šéfem městské policie. Podle jeho názoru by takové problémy měla řešit především republiková policie.

„Pokud by fungovala policie tak, jak má, vůbec bychom takové vyhlášky nepotřebovali. Jsou dělané primárně pro to, aby je mohla používat městská policie," myslí si Hambálek.
Stejně jako vyhláška, kterou schválili zastupitelé ve Varnsdorfu v roce 2012, i ta nová zakazuje například popíjení alkoholu na některých místech ve městě nebo vynášení křesel nebo grilů na ulici. „Oproti té minulé vyhlášce přibyly tři oblasti, které vyhláška postihuje. Jedná se především o parky," doplnil místostarosta Varnsdorfu Josef Hambálek.
Při zdůvodnění zrušení části vyhlášky Ústavní soud řekl, že zakázané sezení nemůže být samo o sobě místní záležitostí, která může veřejný pořádek narušit.

Lužická nemocnice v Rumburku.
Varnsdorf nabídl kraji svůj špitál

„K tomu by bylo potřeba dalšího kvalifikovaného jednání," uvedl v červenci při zdůvodnění nálezu soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk. Právo musí být podle soudce předvídatelné, aby lidé mohli v rozumné míře předvídat trestnost svého jednání a podle toho regulovat své chování a předvídat právní důsledky svých činů. "Nejde jen o lidi v obci trvale bydlící, ale i projíždějící. Není možné, aby v jedné obci byl člověk postižen za sezení mimo lavičku a ve vedlejší obci nikoliv," dodal v létě Fenyk.