Milí čtenáři, vítáme vás u pátého dílu seriálu děčínské zoo.
Zmiji zná asi každý. Většina z nás by ji popsala jako jedovatého hada s klikatou čárou na zádech. Základní zbarvení těla je hnědé, šedozelené, žlutavé, ale pozor! Výjimkou není ani zmije černá. Zbarvení se značně liší podle prostředí, ve kterém žijí. Viděl už někdo z vás černou zmiji? Pokud ne, tak hurá do děčínské zoo. Pohled na takto zbarveného hada nabízí zoo v jednom z terárií patřících k expozici fauny Českosaského Švýcarska. A právě o něm bude dnešní díl seriálu ze Zoo Děčín.
Černému zbarvení se říká melanické a je typické pro zmije, které žijí v oblastech kolem 800 m. n. m., kde je již chladnější podnebí. Díky černé barvě tak zmije dokážou rychleji vstřebat sluneční záření.
Typický znak, podle kterého každý zmiji pozná, klikatá čára na hřbetě, u melanicky zbarvených zmijí chybí. Zajímavostí ale je, že mláďata se s ní ještě narodí. Přibližně po dvou letech života se jim však ztratí. Černé zmije jsou k vidění v Krušných horách, Krkonoších i Labských pískovcích.
O zmiji:
Je jediným jedovatým hadem žijícím na území České republiky. Délka těla může dosahovat až 85 cm.
Živí se myšmi, skokany, ještěrkami, rejsky. Obyčejně na kořist číhá, když spatří myš, pokouší se k ní pomalu přiblížit. Jakmile ji uštkne, ihned ji pustí a čeká, dokud jed nezačne působit.
Hlavním nepřítelem zmije je ježek, ale hrozí jí také nebezpečí od tchořů, divokých prasat, havranů, sov, volavek a čápů. Nejčastěji obývá slunné a vlhké lokality. Nacházíme ji na okrajích lesů, kamenných náspech, železničních tratích, na březích rybníků, prosluněných pasekách a horských loukách včetně rašelinišť. Zmijí jed je vysoce účinný na malé hlodavce, ale má ho jen velmi malé množství. Za normálních okolností uštknutí život člověka neohrožuje. Riziko představuje pouze pro alergické jedince, malé děti nebo staré a nemocné lidi.
Smrtelná dávka jedu je asi 15 miligramů, nicméně zmije obecná ho má sotva 10 miligramů, a navíc při jednom uštknutí neuvolní více než jednu třetinu jedu.
Děčínská zoo
Zoologická zahrada byla otevřena na jaře roku 1949. Založena však byla již o rok dříve. Vznikla z iniciativy skupiny milovníků zvířat, kterou kolem sebe soustředil podmokelský obchodník a zoolog Ludvík Grác. Pro zoo byla původně vyměřena plocha zhruba 8 hektarů, při vzniku ale byly využity jen 2 hektary. V prvých letech existence zoo bylo chováno přibližně 50 druhů zvířat. Nejpočetněji bylo zastoupeno ptactvo a drobní savci převážně z fauny Československa. Postupně se ale skladba chovaných zvířat rozšiřovala. V současné době zaujímá děčínská zoo plochu 6 hektarů. Chová přibližně 450 kusů zvířat ve více než 150 druzích. Hlavním záměrem je chov vzácných a málo známých druhů zvířat, se kterými se v naší zemi jinde nesetkáme.
Autor: Alena Houšková