Sebevražd kvůli dluhům přibývá

Osmnáct životů si lidé dobrovolně vzali letos na Děčínsku. Nejčastější příčinou je to, že je dostihla finanční krize.

„Vyplývá to z dopisů na rozloučenou, které po sobě nechají. Nemohou nalézt východisko z toho, že jsou zadlužení a sáhnou si na život,“ řekl děčínský policejní mluvčí Ladislav Cvik. Doplnil, že lidé si také často berou život kvůli zdravotním problémům.

Nabízí pomoc

To, že počet sebevražd stoupá, potvrzují i pracovníci linek bezpečí. Občanské sdružení Spirála v Ústí nad Labem zřizuje Centrum krizové intervence pro osoby v krizi a Intervenční centrum pro osoby ohrožené domácím násilím, obě zařízení nabízejí pomoc klientům v Ústeckém kraji. Zařízení nabízejí své služby po telefonu, při osobním kontaktu či při krátkodobém pobytu na krizovém lůžku. Ve srovnání s rokem 2008 došlo v obou zařízeních k nárůstu počtu kontaktů, o čemž vypovídají statistické údaje.

„Obecně se předpokládá, že rovněž současná hospodářská krize má za následek prohloubení životních krizí člověka způsobených ztrátou zaměstnání, nadměrným zadlužením. Tyto faktory mohou hrát jistou roli i v nárůstu případů násilí v rodině, kdy jeden z partnerů nedokáže zvládnout nadměrný stres, kterému je rodina vystavena například po dlouhodobém radikálním snížení rodinného rozpočtu,“ uvedla manažerka Spirály Martina Vojtíšková.

Ze statistik Intervenčního centra, Ústecký kraj je zřejmé, že v roce 2008 v období leden – září vyhledalo pomoc 269 klientů, letos ve stejném období 348 klientů.

Nejčastěji si lidé vezmou život tak, že se oběsí, „Letos to bylo ve čtrnácti případech z celkového počtu osmnácti sebevražd. Léky se otrávili tři lidé a jeden se zabil skokem ze skály,“ spočítal Cvik. Pro srovnání uvedl, že v celém loňském roce se deset lidí oběsilo a pět zastřelilo.

Počet ještě asi poroste

S nástupem podzimu odborníci soudí, že počet sebevražd poroste. Někteří lidé totiž trpí tak zvanou podzimní depresí. Změna ročního období znamená změnu také pro lidské tělo, které se musí přizpůsobit tomu, že bude mít k dispozici méně denního světla, a tím i menší dávku hormonů štěstí serotoninu a endorfinu. V lidské kůži se vlivem nedostatku slunečních paprsků vytváří méně vitamínu D, což se následně odráží ve zvýšené citlivosti a nervozitě. Naopak nedostatek světla podporuje zvýšenou produkci hormonu melatoninu, který tělo za běžných okolností vyrábí především v noci. Pokud však není ve dne příliš mnoho světla, zůstává zvýšená hladina melatoninu i přes den a spolu s touto látkou i špatná nálada.