Vzácné jesličky z 19. století, ručně tkané povlečení od posledního růžovského tkalce, nepřeberné množství dokumentů nebo věci jako skleničky, talíře či příbory, které tehdejší obyvatelé Děčína denně používali. To vše je součástí sbírky německého krajanského spolku, který ji o víkendu předal děčínskému archivu. Tam bude z velké části přístupná veřejnosti.

Když museli v roce 1945 Němci opustit pohraničí, mohli si s sebou vzít jen omezený počet věcí. Často se navíc museli balit i velmi narychlo. A tak se i podařilo šťastnou náhodou zachránit betlém z 19. století, který patřil jednomu z obyvatel Krásného Studence.

"Při balení si vzali také jeden kufr, o kterém si mysleli, že je v něm ošacení. Teprve až ve vlaku do Německa zjistili, že si nevzali kufr s oblečením, ale kufr, do kterého přes rok uklízeli betlém. Oba kufry si totiž byly velmi podobné," přibližuje osud jesliček ředitel Státního okresního archivu Jan Němec.

Podobné předání sbírek německého krajanského sdružení je velmi neobvyklé. Podle Jana Němce je to úplně první případ, kdy některý z německých krajanských spolků předal sbírky takového rozsahu zpět do rodnného města jeho zakládajících členů.

Než se ale betlém spolu s dalšími věcmi dostaly zpět do Děčína, uplynulo více než 70 let. Jako první přišel s myšlenkou přesunu sbírek krajanského sdružení Heimatverband Kreis Tetschen - Bodenbach, které sdružuje Němce pocházející z Děčínska, před pěti lety člen představenstva Klaus Ahne. Spolu s místopředsedou spolku Hermannem Wagnerem přesvědčili i zbylé členy představenstva, kteří souhlasili s přesunem sbírek do Děčína.

"Těžší bylo vzbudit nadšení pro tento záměr u členů spolku. Bylo tu několik skeptiků, jejichž výhrady jsme respektovali. Narazili jsme ale i na předsudky, jejichž slovník reflektoval časy, o kterých jsme si mysleli, že jsou už za námi," řekl Hermann Wagner.

Zdevastovaný kostel v Markvarticích se podařilo zachránit.
FOTO, VIDEO: Kostel byl jen krok od zničení, v sobotu jej arcibiskup posvětil

Po delším přesvědčování se ale podařilo přesvědčit i ostatní členy spolku, kteří nakonec souhlasili s přesunem sbírek z městského muzea v bavorském Nördlingenu do Děčína. Druhou možností bylo uložení v ústředním archivu v Mnichově. Dohromady zabírá archiv přibližně 30 metrů regálů a sbírka čítá více než 200 nejrůznějších předmětů. Pro takové množství v Nördlingegu již docházelo místo, navíc nebyly natolik přístupné, jako budou v Děčíně.

"Pro zachování kulturního dědictví krajanského sdružení je důležité jeho dobré a bezpečné uložení a budoucí využití. Obojí se mu dostane ve Státním okresním archivu Děčín," vysvětlil Ahne, proč se rozhodli pro Děčín. Sbírky krajanského sdružení totiž pomohou historikům více poznat dějiny Děčína a jeho okolí. V archivu jsou totiž záznamy jen do roku 1945 až 1946. K dalším osudům vysídlených Němců z Děčínska podklady doposud chyběly.

"Jsme všichni lokální patrioti se zájmem o historii, takže jsme si báječně rozuměli. K přesunu sbírky jsme se dostali na základě dlouholeté přátelské spolupráce, při které jsme naše přátele ze spolku přesvědčili, že se o jejich sbírku dokážeme postarat," řekl ředitel archivu Jan Němec.

K samotnému slavnostnímu předání sbírek došlo na setkání krajanského spolku, které se poprvé uskutečnilo v Děčíně. A také i pravděpodobně naposledy, spolek Heimatverband Tetschen - Bodenbach totiž míří ke svému konci. Zúčastnilo se jej také několik členů rodu Thunů v čele s knížetem Franzem Antonem a hraběnkami Terezií a Róžou.

"Dnes jste příkladem pro celou Evropu," ocenila Róža Thun, která je evropskou poslankyní za polskou Občanskou platformu.

Sbírky krajanského sdružení budou přístupné v okresním archivu na děčínském zámku každé pondělí a středu, případně je možné se s archiváři domluvit na zpřístupnění expozice i v jiné dny.