Na začátku velmi rozsáhlé sbírky panenek byly vnučky manželů Tošovských. „Původně to bylo pro ně. Postupně přibývaly další a další panenky, i když vnučkám stačily ty, které jsme už měli. Úplně první domeček, který jsme si pořídili, jsem vyrobil sám vlastním dětem. I ten je na výstavě,“ popisuje počátky neobvyklé sbírky Josef Tošovský. Postupem let tak společně se svou ženou nasbírali několik stovek historických panenek, k tomu mají také kolem osmdesáti domečků pro panenky.

Do děčínského muzea se výstava panenek dostala náhodou. Ředitel muzea Vlastimil Pažourek se totiž jel původně k Tošovským do Varnsdorfu podívat na obrazy, které jejich rodina po několik generací sbírá. Když při své návštěvě ve Varnsdorfu viděl sbírku panenek, a především domečků pro ně, napadlo jej uspořádat jejich velkou výstavu v děčínském muzeu. Tu bude možné navštívit až do poloviny ledna příštího roku. Za několik týdnů ji doplní velká námořnická výstava tak, aby si v muzeu na své přišly celé rodiny.

V muzeu je ale k vidění pouze malý zlomek rozsáhlé sbírky manželů Tošovských. „Máme jich doma několikanásobně více. Když si odvezli panenky a domečky do muzea na výstavu, tak jsme jen zarovnali uvolněná místa a není poznat, že něco zmizelo,“ říká se smíchem Hana Tošovská. Doma ve Varnsdorfu mají panenky uložené na půdě, kde si manželé vytvořili expozici, kterou příležitostně ukazují přátelům. Takto veřejně své hračky vystavují poprvé.

Děčínský jednokolkař Petr Beneš překonal na jednokolce další český rekord, dohromady již dvanáctý.
Další rekord! Petr Beneš z Děčína je dál vládcem českých jednokolkařů

Přestože dnes sbírka manželů Tošovských čítá stovky panenek, kolik přesně nevědí ani sami sběratelé, se stále rozrůstá. „Jdeme po blešáku a když vidím, že se ženě něco líbí, tak jí to koupím. Protože jí koupím, co jí na očích vidím. Některé panenky pak kupujeme třeba také na aukčních portálech. Tam se ale dneska už málokdy něco pěkného sežene. A pokud ano, je to předražené,“ říká Josef Tošovský.

Na jeho ženě pak je dostat panenky znovu do kondice. Tedy nejen opravit některé drobné vady, ale také třeba ušít nové oblečení. To se někdy podaří sehnat samostatně a je tak možné hračku obléknout i do dobového oděvu. „Čím jsou panenky starší, tím jsou pro nás lepší. Protože nám přijde, že si s tím tehdy dali více práce než dneska,“ vyznává se z lásky ke starým hračkám Tošovský. Do Děčína zapůjčil se svou ženou panenky a domečky z let 1890 až 1980, ty nejstarší mají například keramické nebo kovové a následně malované hlavy. Jedna z keramických panenek má dokonce hned tři obličeje vyjadřující tři různé emoce.

Přestože je děčínská výstava první manželů Tošovských, je možné, že jednou bude někde k vidění jako stálá expozice. „Rádi bychom, aby sbírka byla využitá, lidé z toho měli radost a mohli si to prohlédnout, když už jsme ty panenky zachránili,“ dodává Hana Tošovská.