Cílem společnostipro trvale udržitelný rozvoj Šluknovska je rozvoj v českoněmecké pohraniční části Šluknovského výběžku v oblasti sociální, kulturní, ochrany životního prostředí a přírody, spolupráce s dětmi a mládeží. Společnost spolupracuje v plnění těchto cílů s českými a německými organizacemi.
Společnost pro trvale udržitelný rozvoj Šluknovska se aktuálně věnuje sanaci podstávkového domu v Lipové č.p. 424, který stojí v centru obce Lipová.

Dotace z programu Evropské unie ZIEL3/CÍL3, kterou společnost získala na rekonstrukci tohoto podstávkového domu bude také použita na vytvoření zázemí pro budoucí využití domu. Díky tomuto programu se prohloubí přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko, která je vedle zachování podstávkových domů, hlavní prioritou tohoto programu. Hlavní partner programu Holzhaus Bautzen provádí rekonstrukci podstávkového domu který se nachází v Cunewalde pod kostelem. Rekonstrukce probíhají souběžně a měly by být dokončeny do tří let. Po celou dobu se zde budou konat různé semináře, workshopy a kolokvia pro řemeslníky, projektanty a architekty, kteří se zabývají rekonstrukcemi podstávkových domů.

Sanace podstávkových domů se budou řídit určitými pravidly, aby zde byly využity původní způsoby práce a materiály a tak byly domy zachovány ve své původní kráse. Po ukončení rekonstrukce zde vznikne muzeum, informační centrum, expoziční prostor a místo pro přeshraniční programy. Společnost TUR by chtěla do budoucna vytvořit další činnosti s přeshraničním charakterem, zaměřeným na lokální a regionální rozvoj, ekologicky šetrnou turistiku, kulturní a vzdělávací akce, zkvalitnění komunikace. Hlavní snahou bude vytvoření programů pro děti, které by rozvíjely jejich zájem o přírodu a krajinu.

Krajina podstávkových domů
Skvosty lidové architektury jakou jsou podstávkové domy určují charakter krajiny severních Čech,
Horní Lužice a Dolního Slezska. Tyto svérázné dřevěné stavby jsou důkazem důvtipu a umu dávných řemeslníků. Je to spojovací prvek Trojmezí, kde se setkávají kultury tří národů.
O záchranu těchto lidových staveb se již několik let pokoušejí partneři z Čech, Německa i Polska. Snahou o hlubší poznání a popularizací tohoto bohatství je záměrem přispět k podpoře řemesel a turistického ruchu ve venkovských oblastech českého, německého a polského venkova.

Společnost pro trvale udržitelný rozvoj Šluknovska se v roce 2009 připojila k iniciativám na záchranu podstávkových domů prostřednictvím Programu Cíl 3 podporu příhraniční spolupráce mezi Českou republikou a Svobodným státem Sasko 2007-2013, který je dotován z Evropské unie.

PODSTÁVKOVÝ DŮM

Staří podstávkových domů je z důvodu písemných a hmotných důkazů sporný. (toto jsem opsala doslova)-“Hrázděná konstrukce patra, jež bylo podstávkou podpíráno, se šířila během vrcholného a pozdního středověku ze západu i na naše hrady a do měst, v 16. Století a hlavně 17.století i do vesnic.
U přízemních roubených domů podpírala podstávka krov patrně poněkud dříve. Převážná část staveb, které se zachovaly do dnešních dnů, pochází z 18. a 19. století. Pozn. Dle názoru saských historiků se podstávka vyvíjela již ve 12. a zvláště pak ve 13. století vlivem německých přistěhovalců převážně z Horních Frank a Durynska.“

Jak vypadá typický podstávkový dům
„Typický podstávkový dům měl ve své konečné vývojové fázi v přední části přízemí roubenou světnici, stření část se síní a černou kuchyní (zděnou z kamene a cihel) a rovněž zděnou zadní část se stájí a chlévem, případně s komorou. Před roubenou částí bývá podstávka, v patře pak často dlouhá předsazená pavlač.“
Co je podstávka
„Podstávka je název, který se vžil pro důmyslnou a přitom jednoduchou dřevěnou nosnou konstrukci, složenou ze sloupků, ližin a šikmých pásků.“

Jaké důvody vedly ke vzniku podstávky
„Hlavním důvodem byly přirozené vlastnosti dřeva. Dřevo sesychá až patnáctkrát více kolmo na vlákno než podél vlákna. Tíha krovu a zvláště pak patra doléhala na roubené stěny přízemí a tím mohlo docházet k deformaci stavby. Zbudováním podstávky se tedy přenesl tlak horní části domu místo na vodorovné trámy stěn v přízemí na předsazené odolnější svislé sloupky podstávkové konstrukce.“

Jak se vyvíjela podstávka
„Podstávkový dům většinou spojuje dvě tradiční technologie lidové architektury – v přízemí východoevropské roubení a v patře západoevropské hrázdění. V části severních Čech je však i patro roubené, což je fenomén jinde v Evropě se nevyskytující. Charakteristickým poznávacím znakem je podstávka podpírající patro, která kromě své funkčnosti představuje výrazný dekorativní prvek podstávkového domu.“
Současný stav podstávkových domů
V posledních letech byla řada podstávkových domů zcela zničena, nebo znehodnocena necitlivými úpravami, další domy chátrají a hrozí jim zánik.

Záchrana podstávkových domů
vznik projektů, díky kterým se budou podstávkové domy nejen opravovat, ale vzniknou určitá pravidla a způsoby rekonstrukcí, díky kterým se podaří podstávkové domy zachovat v jejich původní kráse.
V trojmezí Čech, Německa a Polska již proběhla a probíhá pasportizace (zaevidování všech podstávkových domů formou terénního průzkumu. Jejich vyfotografování, popsání a zařazení do jednotlivých kategorií). Zásadní je také rozhodnutí majitelů postávkových domů jakým způsobem budou své domy opravovat a udržovat. Díky Programu ZIEL3/CÍL3 budeme moci majitelům zdarma poradit, zhodnotit a předvést nejvhodnější způsob rekonstrukce.

Chyby při rekonstrukcích
-betonování konstrukčních prvků
-zazdívání podstávek
-použití špatných oken, plastová a nedělená
-použití nevhodné střešní krytiny
-nevhodné přístavby
-nevhodná barevnost
-zarovnání lomení střechy v její dolní části

Správná rekonstrukce
-použití tradičních materiálů: kámen, břidlice, dřevo a jíl atd…
-dodržení zásad lidové architektury
-používat tradiční odzkoušené metody, technologie a techniky
-konzultace s odbornými řemeslníky a firmami
-dodržování pokládky kamenů
-dodržování rozměrů měněných dřevěných konstrukcí
-při omítání by stěny neměly mít ostré rohy
-okna by měla být klasická špaletová s příčkami
-střešní krytina podle typu stavby – šindel, břidlice, bobrovka

„Společnost pro trvale udržitelný rozvoj Šluknovska v letech 2003 – 2004 zmapovala celkem 3000 podstávkových domů v 18-ti obcích Šluknovského výběžku a v 9-ti obcích Ćeského Švýcarska. Dále byl v obci Lipová v roce 2002 zakoupen podstávkový dům, který je nemovitou kulturní památkou
a který je nemovitou kulturní památkou a který bude využit jako informační a poradenské centrum, mezinárodní setkávací centrum, expoziční prostory, muzeum.“

Domeček v majetku Společnosti TUR

Společnost TUR koupila v lednu 2002 památkově chráněný podstávkový dům v Lipové, který začala postupně opravovat. V listopadu 2002 byla provizorně opravena a zakryta střecha, z důvodu jejího havarijního stavu. V roce 2003 byla provedena výměna starého břidlicového obložení štítu. V roce 2004 byla v prostoru střechy vybudována tzv. štičí tlama, podlouhlý vikýř charakteristický pro lidové stavby v regionu Šluknovského výběžku. Stávající opravy byly realizovány z části z vlastních prostředků členů Společnosti TUR, z veřejné sbírky na záchranu domu č.p. 424 a z Havarijního programu Ministerstva kultury ČR.