Proč to nezkusit, odpovídá řada Ústečanů na otázku, zda by se v případě ztráty zaměstnání snažila najít šanci přes hranice v Německu. Je to co by kamenem dohodil. Většinou ale přitom nemají jasno, kde by si začali zjišťovat základní informace.

Že jsou potřeba, potvrzuje Hana Adamcová EURES poradce z ústeckého úřadu práce. Právě v rámci systému těchto úřadů se lze celkem pohodlně dostat k informacím, které by jinak zájemce o práci v zahraničí složitě sháněl. „Zájem o Německo je tady samozřejmě vyšší než v krajích, kudy hranice s tímto státem nevede,“ konstatovala Adamcová. Kromě těch, kteří mají jen základní vzdělání (o ty tu zájem není), se tu může z Česka totiž zajímat o práci kdokoliv.

Zájem je o inženýry, IT experty, lékaře…

„U středoškoláků ovšem platí takzvaná zkouška trhu, tedy že se německé úřadu zajímají, zda o danou práci nemají zájem sami Němci, pak pracovní povolení nevydají. U vysokoškoláků tato bariéra padá,“ upozorňuje Adamcová. Není tajemstvím, že zájem je o inženýry, IT experty, lékaře…

Výjimkou jsou kuchaři, servírky a především řezníci. Zejména ty poslední si zaměstnavatelé různých států přímo přetahují. „Zatímco u ostatních se to neobejde bez alespoň základní znalosti jazyka, v tomto případě se situaci dokonce snaží řešit sami zaměstnavatelé,“ upozornila Adamcová. Některým dokonce stačí jen dlouhodobější praxe, nevyžadují ani vzdělání v oboru.

„To jsem nevěděl, asi bych to zkusil,“ sdělil Ústečan Zbyněk Král, který je sice vyučený řezník, ale pracuje nyní jako řidič.

V každém případě je ale dobré spojit zájem o práci v zahraničí s návštěvou systému eures.cz. Kdo nemá počítač, může využít zaměstnance úřadu práce, který má poradenství v rámci Unie na starost. Takové pracoviště je v každém okrese. Měsíčně se na ně obracejí stovky lidí.

Nabídek je méně

„Pravda ovšem je, že zatímco ještě vloni nám chodily týdně desítky nabídek od zahraničních zaměstnavatelů, teď je to o hodně slabší,“ potvrzuje dopad krize i na tuto oblast Adamcová. Upozorňuje, že se do republiky nyní vracejí i ti, kteří měli třeba ve Velké Británii nebo právě Německu zázemí a zajištěnu dlouhodobější práci. Proto nedoporučuje jezdit tam jen tak naslepo. Navíc právě na úřadech práce se každý dozví nejen jaké má šance, ale i to, které doklad a formuláře potřebuje při odjezdu, na místě a pak i při návratu domů.

Znalost němčiny je podmínkou. „Věřím, že ze začátku by stačila ruština a angličtina, které jakž takž umím,“ míní Otakar Vogel, který Deníku přiznal, že s myšlenkou práce v Německu koketuje, protože i jemu hrozí propouštění. Adamcová ale doporučuje na to nespoléhat. „Člověk musí komunikovat se zaměstnavatelem, zdravotní pojišťovnou a domluvit se alespoň na základních věcech, jako je třeba plat. Řada Severočechů vyjela za hranice jen tak a dělala ty nejpodřadnější práce, protože si o lepší nedokázala ani říct,“ upozornila.

Novou šancí pro každého je v poslední době zájem rodin hlavně z bývalého západního Německa o pomocníka v domácnosti s osobou vyžadující péči, tedy tam kde je třeba starší člověk s omezenou pohyblivostí a potřebuje, aby mu někdo dělal společnost, uvařil, uklidil a případně zavolal odbornou pomoc. „V tomto případě to také mohu být zájemci bez vzdělání, ale bez znalosti němčiny to nejde,“ dodala Adamcová.