„Všechno, co se mi podaří ulovit, končí zase zpátky ve vodě. Tedy, nejprve se samozřejmě s úlovkem potěším, nafotím a pak vytaženým rybám zase daruji život," svěřuje se vyznavač Petrova cechu. Rybaření je pro něj vyhledávaným relaxem v každé volné chvíli, kdy nesedí za volantem. Živí se totiž taxikařením.

„Fakt neznám příjemnější odpočinek, než usednout k vodě a s napětím čekat na úlovek. Když už se vydám rybařit, tak je to většinou alespoň na půlden. A někdy tam bývám od rána do večera. Teď s příchodem sychravějších podzimních dnů už je to sice stále nepříjemnější, ale dokáži si udělat určité pohodlí," tvrdí Jaroslav Bohatý a ukazuje na speciální přístřešek připomínající obrovský deštník a nebo menší stan. V něm má i další oblečení a také potřebné zásoby k ukojení hladu i žízně. Tohle zázemí si vždycky vytvoří pár metrů od sestavy dvou prutů vybavených signalizací. Ta se na jednom nebo druhém prutu rozdrnčí, když ryba zabere.

Rybář Jaroslav Bohatý.Rybaření se intenzivněji věnuje asi  patnáct let. Ve svých začátcích ale nebyl tím, čím dnes. Tedy sportovním nadšencem.

„Takhle asi začínal každý z nás. Prostě jsem si úlovky bral domů a končily na pekáči nebo pánvi. Do tajů rybaření mě totiž zasvěcoval starší kolega, který rybám  moc milosti nedával. Takže ve svých začátcích jsem se choval po vzoru svého učitele. Teprve po čase se to změnilo," vzpomíná s úsměvem pan Jaroslav. Zrovna sedí na svém oblíbeném místě,  na pravém břehu Labe u Hřenska. Náladu mu zrovna nezvedne menší hejno kormoránů kroužících nad řekou.

„Jsou to strašní žrouti, regulaci jejich početních stavů by uvítal každý rybář. Vždyť kvůli jejich náletům je ve vodách stále méně takzvaných bílých ryb. Tedy cejnů, karasů, plotic a dalších menších ryb, se kterými si kormoráni snadno poradí. Také se přemnožili sumci, kterým tyto druhy rovněž padají za oběť," připomíná děčínský rybář.

Když se řeč stočí na jeho nejúspěšnější úlovky, zase má na chvíli lepší náladu.

Rybář Jaroslav Bohatý.„Je to k nevíře, ale minulý rok v létě jsem nad Střekovem chytil metrového jesetera. Vůbec nevím, kde se tam vzal. Byl nádherně zbarvený a při bližším ohledání jsem z viditelného zahojeného záseku zjistil, že už minimálně jeden z kolegů ho chytil přede mnou. Samozřejmě, že jsem se z takového úlovku radoval.  Připomíná mi ho pořízená fotografie. Stejně tak i snímek lososa, který už někdy před devíti lety v děčínském přístavišti mohli obdivovat před vrácením do vody i několik rybářských kolegů," připomněl své úlovky Jaroslav Bohatý.

A co vy? Podařil se vám nějaký hezký rybářský úlovek? Pokud ano, pošlete nám vaši fotografii na email decinsky@denik.cz. Nejlepší fotografie rádi v Dě-čínském deníku zveřejníme!