Přes 100 lidí se dnes vydalo do ulic Rumburka, aby se podívalo na pomalu mizející krásu kdysi výstavního města. Zájem místních lidí o architektonické dědictví města organizátory akce (Ne)známý Rumburk velmi překvapil. Zároveň se ale ani nediví - řada památek je prý v takovém stavu, že již brzy vůbec stát nemusí.

"Po úvodní přednášce jsme napočítali minimálně 110 lidí, takový zájem nás obrovsky překvapil. Dlouho se tu nic podobného nekonalo, nevěděli jsme, jak budou lidé reagovat," řekla koordinátorka akce Klára Mágrová. Tříhodinová akce brzy přešla do komentované procházky po nejvýznamnějších stavbách města a skončila až večer v místním muzeu. V některých případech pustili majitelé domů návštěvníky i dovnitř. Letos chtějí rumburští nadšenci zorganizovat ještě dvě další podobné akce, zaměřené pro změnu na sakrální a průmyslové stavby.

Rumburk spíš jen vzpomíná na doby, kdy měl skoro stejně obyvatel jako dnes okresní Děčín, prosperoval a stavěl honosné paláce. Ty svým stylem jakoby patřily do města o mnoho většího. Pak ale přišel odsun sudetských Němců, kterých žilo před druhou světovou válkou ve městě téměř 90 procent, a když se přidal rozpad tradičního průmyslu, město začalo chátrat. Právě průmyslové budovy jsou prý v Rumburku v největším ohrožení.

"Valná většina z nich je v bezprostředním ohrožení. Kromě budov textilky a dalších historicky cenných průmyslových objektů se jedná především o areál bývalého Panského pivovaru, kde už demolice začala, až pak se to podařilo s pomocí médií zastavit a prohlásit to za kulturní památku," řekl Petr Diviš z rumburského památkového úřadu.

Pivovar ze 16. století je přitom jedna z vůbec nejstarších staveb ve městě. Jeho záchrana by stála přes 200 milionů korun. "Těžko ho zachráníme celý. S ohledem na dispozice a rozlehlost toho objektu pro něj sotva najdeme nějaké využití," řekl Diviš.

Obnova celého města by podle Diviše stála miliardy, které samozřejmě jen těžko někdo sežene. A tak se v jedenáctitisícovém městě smiřují, že řada cenných budov prostě časem zmizí. "Kdyby se nám podařilo zachránit každou třetí, byl by to úspěch. Největší šanci mají měšťanské stavby v centru, i když je to bohužel i za tu cenu, že se město zbavuje svého majetku. U zbytku už musíme spíš trpně přihlížet," uzavřel Diviš.