Legionářský vlak, polní lazaret nebo pietní akt. V Rumburku chystají velkolepé oslavy výročí Rumburské vzpoury. Od té letos v květnu uplyne sto let.
„Když se řekne Rumburk, lidem se většinou vybaví jen dvě věci. Loreta a právě vzpoura,“ říká rumburský starosta Jaroslav Sykáček.
Letošní oslavy vzhledem ke kulatému výročí město pojme opravdu okázale. Vyjít by měly na více než jeden milion korun. Záštitu nad oslavami převzal prezident Miloš Zeman, ten do Rumburka ale nepřijede. Naopak přislíbenou mají pořadatelé účast předsedy Senátu Milana Štěcha.
Pravděpodobně největším lákadlem akce bude známý Legiovlak odkazující na československé legie. Ten bude stát v Rumburku od 15. do 19. května. Následně přejede do Nového Boru, právě tam totiž byla popravena většina vůdců Rumburské vzpoury.
A právě 19. května se uskuteční hlavní část oslav. Fanoušky vojenské historie by mohla do Rumburku přitáhnout rekonstrukce bitvy legionářů v Rusku, u které nebudou chybět letadla, legionářský vlak nebo historická vojenská technika.
PIETNÍ AKT
„Ve 14 hodin pak vyrazí od nádraží průvod na Lužické náměstí a dále do Parku Rumburské vzpoury, kde se uskuteční pietní akt,“ přibližuje další část oslav mluvčí rumburské radnice Luděk Stínil.
Odpoledne a večer pak už proběhne v uvolněném duchu. Vystoupí například Ondřej Pavelka a jeho Melody Makers nebo Šlapeto. Na náměstí bude také vyhrávat pojízdná zvonkohra.
Významné výročí si připomínají také v rumburském muzeu, kde už začala série přednášek o vzpouře a první světové válce. Ta nejbližší se uskuteční v dubnu, kdy se budou lidé učit pátrat po svých padlých předcích.
Jak se slavilo 95. výročí Rumburské vzpoury:
Během oslav si lidé budou moci užít také letního kina. Přímo na náměstí se totiž bude promítat film režiséra Martina Friče o Rumburské vzpouře Hvězda zvaná Pelyněk v hlavní roli s Radoslavem Brzobohatým nebo Rudolfem Deylem mladším.
„Drahá maminko. Přijměte nejsrdečnější pozdrav a vřelé políbení, už poslední, proč se dozvíte později. Bylo u nás v Rumburku něco nepředvídaného, čehož jsem se musel zúčastnit, což má za následek, že stojím nyní před stanným soudem a budu odsouzen k smrti,“ loučil se se svou matkou krátce před popravou jeden z organizátorů největší vojenské vzpoury za 1. světové války v českých zemích František Noha. Jeho a dalších devět popravených vůdců si připomenou na květnových oslavách vzpoury v Rumburku.
S jedním z jeho nepřímých potomků se mohou lidé setkávat prostřednictvím divadla nebo televizní obrazovky poměrně často. Herec Leoš Noha měl jednu z hlavních rolí seriálu Pustina nebo podobně laděném seriálu České televize Vzteklina.
„František Noha byl bratr mého pradědy. Samozřejmě vím, o co tam šlo, viděl jsem film Hvězda zvaná Pelyněk, ale že bychom doma diskutovali o tom, jak máme slavného prapředka, to ne. Přeci jen je to už docela dost dlouho,“ říká Noha, který bude také hostem květnových oslav vzpoury.
ODMÍTLI POSLUŠNOST
Ta začala 21. května 1918 tím, že 65 vojáků v čele s Františkem Nohou odepřelo poslušnost. Hlavními důvody bylo špatné zásobování, nevyplacený žold nebo šikana českých vojáků německými důstojníky.
Postupně se ke vzpouře přidávali i další vojáci, nakonec jich bylo přibližně 700. Vzbouřenci nejprve obsadili Rumburk a následně se vydali na pochod k Novému Boru. Tam je ale obklíčily rakousko uherské oddíly, a vzpoura tak velmi rychle skončila.
Tehdejší rakouské úřady se s vůdci vzpoury vypořádali hned na místě. Přímo v Rumburku byl 29. května popraven František Noha, spolu s ním byli zastřeleni také Stanko Vodička a Vojtěch Kovář. Dalších devět lidí bylo zastřeleno stejný den večer v Novém Boru. Sedm z deseti popravených je dodnes pohřbeno právě na novoborském hřbitově. Rakouské soudy potrestaly i dalších zhruba 580 účastníků vzpoury, 116 z nich poslalo za trest na frontu. Zbývající byli odsouzeni k trestům v terezínské pevnosti.