Vyjít by měl na více než dvanáct milionů korun, na jeho financování by se pak z velké části měly podílet evropské fondy.
Projekt varovného a výstražného systému je rozdělen do několika částí. Tou nejdůležitější budou čidla přímo na Mandavě a na potocích.
„Celkem budou po městě rozmístěna čtyři čidla. K tomu umístíme také srážkoměry. Při modelování vývoje budeme vycházet ze zkušeností
z posledních povodní v roce 2010," říká vedoucí odboru regionálního rozvoje a investic Dagmar Mertlová.
S financováním velmi náročného projektu by městu měl pomoci Operační program životního prostředí. Ze svého by Rumburk měl v případě úspěchu žádosti, kterou tento týden podal, zaplatit pouze tři a půl milionu.
Drtivou většinu výdajů projektů spolkne jeho pro obyvatele města nejdůležitější část – bezdrátový městský rozhlas. Ten by měl vyjít na více než devět milionů korun.
„V podobných situacích může hrát roli i každá minuta," vysvětluje důležitost rychlého informování pomocí rozhlasu Mertlová.
Dohromady bude po celém Rumburku rozmístěno téměř 240 hlásičů, které by měly být slyšet na kterémkoliv místě města.
Dalším způsobem, jak varovat lidi před blížící se povodní, bude SMS kanál, do kterého se bude možné registrovat. Lidé by pak měli v případě ohrožení velkou vodou dostávat varovné textové zprávy. Podobné komunikační kanály využívá v současné době již několik měst na Děčínsku.
Varovný a výstražný systém by měl sloužit také záchranářům, kteří by jej mohli využívat jako nezávislý komunikační kanál.
Podobný projekt chystají také v sousedním Varnsdorfu, který také nejčastěji ohrožuje řeka Mandava. Ve Varnsdorfu by varovný systém včetně digitálního povodňového plánu měl vyjít na přibližně jedenáct milionů korun.
„Vycházíme z toho, že Rumburk je vzdálen pouhých sedm kilometrů vzdušnou čarou, navíc leží proti proudu Mandavy. Pokud obě města se žádostí o dotaci uspějí, získáme tím komplexnější informace pro včasné varování, případně evakuaci obyvatel," říká pracovník krizového řízení varnsdorfské radnice Jiří Sucharda.
Stejně jako v Rumburku, tak i ve Varnsdorfu by chtěli
s pomocí evropské dotace vybudovat systém čidel nebo odečítacích lišt. Nedílnou součástí celého systému by měl být i ve Varnsdorfu městský bezdrátový rozhlas, který by měl zahrnovat necelé čtyři stovky hlásičů.
Oproti minulosti jsou ale dotační podmínky na vybudování obecních rozhlasů
o poznání méně výhodnější. Spoluúčast měst je totiž stanovena na třicet procent, dříve byla výrazně menší.
„Jedná se o zatím poslední známou dotační výzvu na takové projekty," vysvětluje Sucharda, proč se města i přes menší výhodnost dotace rozhodla pro podání žádostí.
