Netradiční, přitom ale velmi příjemný vánoční dárek dostali klienti 
a zaměstnanci azylového domu v Rumburku. Díky nákladné rekonstrukci, která skončila těsně před Vánoci, si mohou užívat větší pohodlí, větší je také kapacita domu.

Více lůžek, 
větší pohodlí

Samotný projekt opravy azylového domu se vlekl řadu let. Téměř dva roky totiž trvalo, než se kvůli nejrůznějším překážkám začalo stavět. To se podařilo až letos na jaře.
„Samotná stavba trvala přibližně osm měsíců. Přistavěli jsme podkroví, zvedli jsme strop v prvním patře
a celkově jsme zvedli kapacitu. Především ale azylový dům je po rekonstrukci výrazně komfortnější jak pro klienty, tak i pro zaměstnance. Podařilo se nám tak pro ně vybudovat důstojnější prostředí," říká předseda občanského sdružení CEDR Miroslav Řebíček.

Azylový dům mělo občanské sdružení původně pronajatý.  Na jeho opravu ale nemohlo získat dotace, z těch lze platit pouze rekonstrukci vlastních prostor.

Oprava a koupě 
za devět milionů

Proto součástí projektu bylo 
i zakoupení domu, ve kterém azylový dům v Rumburku již řadu let funguje.

„Celkem nás projekt rekonstrukce azylového domu včetně jeho zakoupení vyšel na necelých devět milionů korun. Tuto částku se podařilo pokrýt díky stoprocentní dotaci z Integrovaného operačního programu," přibližuje nákladnost rekonstrukce azylového domu Řebíček.

Kromě klientů a přímých zaměstnanců azylového domu se dostalo také na terénní pracovníky zajišťující sociální služby prakticky 
v celém regionu Šluknovska.

„Našim terénním pracovníkům jsme v azylovém domě vytvořili nové zázemí 
s tím, že pro rychlejší a kvalitnější poskytování sociální služby na území Šluknovského výběžku byl z projektu pořízen osobní automobil, " dodává Řebíček.

Rumburský azylový dům není jediný, který na Šluknovsku funguje. Další nabízí útočiště lidem bez přístřeší například v Jiřetíně pod Jedlovou.

Oproti jiným azylovým domům ale ten rumburský přijímá prakticky všechny klienty.

„Náš azylový dům je určen jak mužům, tak i ženám nebo matkám s dětmi," říká Miroslav Řebíček. Dohromady může být v rumburském azylovém domě až 22 klientů.Většina klientů azylového domu je ve špatné sociální situaci, kdy si například nemůže dovolit vlastní bydlení. Dalšími klienty jsou pak například oběti domácího násilí, které nemají kde bydlet. Podle Řebíčka téměř všichni klienti, kteří toho jsou schopni, pracují. A to i přesto, že je na Šluknovsku poměrně vysoká nezaměstnanost. Klientům podobných zařízení komplikuje jejich uplatnění na trhu práce také obvykle velmi nízká vzdělanost. Výjimku tvoří senioři nebo maminky na rodičovské dovolené.

Délka pobytu klientů v azylových domech je ale omezena, nemohou v nich prožít celý život.

„Zákonem je délka pobytu stanovena na maximálně jeden rok. Nesmí to ale ohrozit samotného klienta. Mohlo by se totiž stát, že při striktním dodržování tohoto pravidla klient opět skončí na ulici 
a předchozí pobyt by tak vlastně přišel vniveč," dodává Řebíček.

Občanské sdružení CEDR
CEDR – komunitní centrum, občanské sdružení podporuje vzdělanost, profesní rozvoj, zaměstnanost, dobrovolnictví, odstraňování bariér na trhu práce, integraci minorit do společnosti a zamezení sociálnímu vyloučení osob. Působí v regionu Šluknovského výběžku a regionu Českého Švýcarska. Kromě azylového domu v Rumburku provozuje také například v Krásné Lípě, kde i sdružení sídlí, sociální firmu Mana, která je zaměřena na ruční výrobu čokolády. Spolupracuje s řadou poskytovatelů sociálních služeb. Mezi jeho partnery je například Domov pro osoby se zdravotním postižením Brtníky, komunitní centrum Kostka Krásná Lípa nebo Ústav sociální péče Jiříkov.