Ve hře je proto i možnost, že město, jako většinový vlastník, Lužickou nemocnici prodá.

„Udržení nemocnice a její rozvoj považujeme za jednoznačnou prioritu, proto na únorovém zastupitelstvu chceme jednat i o získání vhodného strategického partnera. To je ale běh na delší trať," říká místostarosta města Alois Kittl.

Zastupitelstvo se bude konat ve čtvrtek 2. února.

Největším problémem je, že zdravotní pojišťovny nemocnici neplatí za provedené výkony.

„Nemocnici definitivně odmítly zdravotní pojišťovny, zejména VZP, proplatit výkony, které prokazatelně nemocnice s poliklinikou provedla ve prospěch jejich pojištěnců za dvacet milionů korun," dodává Kittl.

„Pojišťovny nám platí na provedené výkony zálohy. Výkony nám ale v roce 2012 spadly o dvacet procent, museli jsme proto vracet 14,5 milionu korun. Což je v pořádku. Jenže pak nám výkony opět stouply – a to je problém," říká ředitel Lužické nemocnice Petr Dubravec.

Úhradová vyhláška totiž podle něj nezná nadprodukci a může navyšovat úhrady jen o tři procenta. A to na pokrytí výkonů v nemocnici nestačí. Rozdíl pak musí doplatit město.

„Podobné problémy mají i jiné nemocnice, například v Libereckém kraji, které stojí samostatně a nejsou součástí žádné sítě nemocnic," říká děčínský poslanec a náměstek ústeckého hejtmana Jaroslav Foldyna.

Podle něj je proto ve hře možnost, že by Lužickou nemocnici převzala Krajská zdravotní a.s., pod kterou spadá například děčínská nemocnice. Pokud by se Lužická nemocnice nestala součástí této sítě, mohla by pro ni být Krajská zdravotní alespoň strategickým partnerem.

„Kraj by se mohl spolupodílet na základních výkonech v Lužické nemocnici. Měla by v ní zůstat zachovaná akutní péče v té podobě, v jaké ji nemocnice v Rumburku v současné době provádí. Je třeba jednat i o tom, zda má smysl zachovat tam takovou škálu výkonů, jako je nyní," dodává Foldyna.

Speciální výkony a vyšetření se podle ředitele nemocnice nedělají v Rumburku ani nyní.

„Nemocnice v Rumburku má ale význam, lidé sem chodí, měli bychom tady ve Šluknovském výběžku zachovat co nejlepší zdravotní péči pro pacienty," říká Petr Dubravec.

Jiná nemocnice totiž na Šluknovsku není.

Lužická nemocnice navíc není v dobré kondici již několik let. Město Rumburk do ní investovalo za deset let, co je vlastníkem, téměř 160 milionů korun. I proto Rumburk žádal poslední dobou okolní obce a města, jejichž pacienti do nemocnice jezdí, o finanční výpomoc.

Dočkal se jí, ale jen v malé míře. Většina obcí a měst nedala nic. Například v roce 2015 totiž přispěly jen dvě menší obce. Staré Křečany daly nemocnici 130 tisíc korun, více než deset tisíc poslala Doubice, nejmenší obec okresu Děčín.

Lužická nemocnice za tyto příspěvky nakoupila přístroje.

Pacienti se díky tomu dočkali nového přístroje využívajícího elektrického proudu k tlumení bolesti, dále vybavení očního oddělení novými chirurgickými nástroji či oxymetru pro měření pulsu.

Lužická nemocnice by ale potřebovala mnohem více nových přístrojů.

„Jen na obnovu přístrojového vybavení bychom potřebovali přibližně 30 milionů korun. Například už pomalu dosluhuje osm let starý rentgen, u takových zařízení je předpokládaná životnost šest až osm let, podle jejich vytížení," řekl loni na jaře ředitel nemocnice, který ve funkci vystřídal dlouholetého ředitele Darka Švába.

Lužická nemocnice má obrat kolem 200 milionů korun ročně, 70 procent z této částky přitom putuje na platy.

Několik let stál v čele nemocnice Darek Šváb. Současně působil jako předseda představenstva a místostarosta města. Ovládal tedy jak nemocnici, tak i zastupitelstvo, kde měli jeho příznivci většinu. V komunálních volbách na podzim 2014 ale ve volbách neuspěl, nestal se ani zastupitelem. V březnu 2015 pak skončil Darek Šváb jako ředitel nemocnice a předseda představenstva.