„Práce senátora je hlavně v Praze a to lidé nechtějí slyšet. Na jednu stranu by chtěli slyšet, že pracuji a zároveň by mne rádi potkávali. Ale to se navzájem hodně vylučuje. Samozřejmě jsem byl v regionu, ale nestavil jsem na tom svou práci. Ta nespočívá v chození po regionu a ukazování se na akcích,“ řekl po svém znovuzvolení staronový senátor za Děčínsko Zbyněk Linhart (STAN+SLK). Během víkendových voleb byl zároveň zvolen i do krajského zastupitelstva.

GrafikaZdroj: DeníkJako jediný ze všech 27 obvodů jste jako jediný vyhrál již v prvním kole, v historii Senátu jste teprve třináctým senátorem, který mandát získal již po prvním volebním víkendu. Jaké to je?
Je to samozřejmě příjemnější než prohrát volby. Když jsem před šesti lety kandidoval, tak jsem slíbil, že skončím jako starosta a budu se věnovat jen práci senátora. Ať už v regionu nebo v Praze. Jsem rád, že si toho lidé všimli a samozřejmě to potěší.

Co bylo rozhodujícím faktorem vašeho vítězství v prvním kole a navíc s více než třicetiprocentním náskokem?
Jedním z důvodu může být 26 let mé práce v Krásné Lípě, v regionu Českého Švýcarska nebo v Senátu a asi mne opětovně lidé nevolí kvůli mým blonďatým vlasům, řečnickým dovednostem nebo stranickým tričkům. Důležitou věcí pro vítězství již v prvním kole bylo to, že některé strany proti mně cíleně nekandidovaly. V případě KDU nebo ČSSD se asi nejedná o mé typické voliče, ale u ODS nebo Pirátů to bylo velmi důležité. Tím pádem se hlasy stran, které mne podpořily, neroztříštily a připadly mně. To byla také věc ne nezanedbatelná.

Kromě vítězství v prvním kole jste si připsal i prvenství v podobě obhajoby mandátu, doposud se na Děčínsku senátoři střídali po jednom období. Jsou důvody vašeho znovuzvolení podobné těm v případě vítězství v prvním kole?
Pravděpodobně ano. Mohu být jen rád, že se to povedlo a že tím prvním jsem já.

Řada lidí si stěžovala na to, že vás nezná a v průběhu posledních šesti let vás v regionu příliš neviděla. Nemůže to být dané i tou určitou neformálností?
Práce senátora je hlavně v Praze a to lidé nechtějí slyšet. Na jednu stranu by chtěli slyšet, že pracuji a zároveň by mne rádi potkávali. Ale to se navzájem hodně vylučuje. Samozřejmě jsem byl v regionu, ale nestavil jsem na tom svou práci. Ta nespočívá v chození po regionu a ukazování se na akcích. Když se podívám na naše tři poslance za Děčínsko, tak jsem je až na výjimky nikde neviděl.

Co se za uplynulých šest let v Senátu povedlo?
Práce v Senátu, na rozdíl od té starostovy, vidět není. Protože když jste starosta, tak za sebou máte opravený dům, chodník nebo nové hřiště. V Senátu to tak ale není. Pokud pominu formální věci vyplývající z Ústavu nebo zákonu, tak velká část práce senátora spočívá v té do jisté míry neformální práci. Tématem je třeba ekonomický propad severozápadních Čech, protože NUTS2 Severozápad je jedním z mála regionů, který se dlouhodobě propadá. Všichni to vidí a my, co jsme z toho regionu, pořád posloucháme, jak nám pomáhají. Když jsem přišel do Prahy, tak jsem se tomu začal více věnovat a zajímat se o to, jak to ve skutečnosti je. Když jsem se chtěl dostat k nějakým číslům, tak se zjistilo, že nejsou a bylo je potřeba posbírat. Následně se zjistilo, že mnohem více peněz než do chudých regionů jde paradoxně do těch bohatých jako je třeba jižní Morava. A to prostě nemůže fungovat. Na základě toho jsme se tomu začali v Senátu věnovat nejen ve výborech, ale i na plénu, kde jsme přijali několik usnesení směřujících mimo jiné i k evropským fondům pro další plánovací období. Ta se týkala určení nejchudších regionů, které by měly být zvýhodněné, jasně určené podmínky pro čerpání. Tedy to, co Evropská unie chtěla, ale naše vláda a sněmovna to blokovaly. Jsem rád, že mne v tom ostatní senátoři nenechali a podpořili mne v této snaze. Výsledkem je, že do Severozápadu má jít v příštích deseti letech více než 100 miliard korun.

Co bude potřeba všechno udělat, aby bylo možné tuto obří částku rozdělit?
Především tyto peníze budeme muset využít. Ale hlavně budou muset v Praze nastavit podmínky, aby to nebylo tak, že jsou takové podmínky pro nás na severu neakceptovatelné, případně nám budou dávat peníze na něco, co nepotřebujeme. Není to ale jen na Praze, ale i na kraji. Zatím to byla bohužel ze strany kraje bída. Bylo smutné sledovat, jak je kraj v tomto směru pasivní. I kdyby evropská nebo státní politika sebevíc chtěla, tak pasivita byla tak velká, že nebylo na co peníze dát.

To ale nyní můžete změnit díky tomu, že jste nejen senátorem, ale nově i krajským zastupitelem.
Kvůli tomu tam jsem. Nedělám si iluze, že budu mít sílu se s jinými přetlačovat. Podle výsledků vidíte, že bude těžké domluvit nějakou spolupráci. Navíc nevím jak se budou ti lidé chovat a do jaké míry se tomu budou chtít věnovat. Nakolik budou chtít být zároveň hejtmanem nebo náměstkem a zároveň poslancem nebo starostou. Pokud se tomu budou chtít opravdu věnovat, budou muset s něčím praštit. Chtěl bych přispívat k tomu, že kraj bude slyšet v Praze a jako zpětná vazba, že kraj nespí. A že je zaspáno nejméně deset let.

Je složité přesvědčit centrální úřady o tom, kam je smysluplné posílat peníze?
Je to bohužel složité. V Praze vymýšlí složitosti ve smyslu průmyslu 5.0, raketových základen, všechno musí být inovativní a moderní. Ale když nám v regionu chybí elementární věci jako je základní občanská vybavenost, dostupnost služeb jako zdravotnictví nebo školství, tak nám utíkají mladí a vzdělaní lidé. Ten úprk trvá už třicet let. Musíme proto řešit to základní. Když to přeženu, stavba kosmodromu ve Šluknovském výběžku opravdu není řešením. Neuděláme, nemáme s kým. To můžeme začít třeba za deset, nejdříve sem ty lidi musíme dostat. Stačí se přitom podívat do Saska, které je nejchudší spolkovou zemí a do kterého jdou ročně dvě miliardy dorovnávacích plateb. Peníze samozřejmě samy o sobě nestačí. Museli nastavit systém a toho se držet. Výsledkem je, že se Sasko staví na nohy. Můžeme se tam přiučit i například v systému útlumu těžby uhlí. Stačí se podívat do Horní Lužice, kde když zatopili lom, tak se dalších dvacet let nehádali o tom, komu to bude patřit a co tam vlastně bude. Udělali to najednou všechno, mají tam cyklostezky, mariny, kempy. Na to se nabalily další věci a z uhelné krajiny se stala vyhlášená rekreační oblast.

Těsně před volbami dnes již bývalé zastupitelstvo schválilo přijetí úvěru 1,5 miliardy, z nějž má jít třetina na Rumburskou nemocnici. Pokud by se jeho přijetí znovu projednávalo, hlasoval byste pro jeho přijetí?
Nemám nyní dostatek informací pro jasnou odpověď. K nám do kraje by ale mohly proudit obrovské peníze. Místo toho, aby dali peníze do přípravy projektů a pak si mohli o ty velké evropské peníze říct, tak si prostě půjčovali a utráceli, to je jednodušší. My musíme umět dát peníze na přípravu projektů. To nejen těch v rámci celého kraje, ale i menších regionálních. Nevím, proč nyní poslat půl miliardy do rumburské nemocnice, když bychom za pár let mohli do nemocnice poslat násobně více peněz z evropských fondů.

Spousta lidí považuje Senát za zbytečný, jeden z kandidátů měl jeho zrušení jako volební heslo. Je Senát potřebný, nebo zbytečný?
To je polemika na dlouhou dobu. Většina lidi má výhrady především k tomu, kolik Senát stojí. Chtěl bych jen připomenout, kolik to stojí. Je to půl miliardy ročně. Demokracie a systém vládnutí ale něco stojí. Když si vedle toho postavím, že za posledních pět let stát přijal necelých padesát tisíc zaměstnanců, kteří ročně stojí desítky miliard korun. Tvrdí, že jsou to třeba policisté. Ale to bych musel být slepý, protože vidím, jak jsou policejní stanice personálně nedostatečně zajištěné.

Zbyněk Linhart (51) 
O víkendu obhájil senátorský mandát jako první senátor z Děčínska v historii, za dobu existence Senátu se stal teprve 13. senátorem zvoleným v prvním kole. V minulosti více než deset let starostoval v Krásné Lípě, nyní je jejím neuvolněným místostarostou.