Marta Vachová
Od dokončení studia medicíny na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Plzni v roce 1996 pracuje na neurologickém oddělení teplické nemocnice. Od školy se věnuje problematice roztroušené sklerózy. Její úsilí vedlo v roce 2005 k zařazení původní ambulance do sítě center pro léčbu roztroušené sklerozy, kterých je v České republice nyní 15. Jako vedoucí lékař tohoto centra vysoce specializované péče pracuje doposud. Centrum kromě standardní léčby poskytuje nemocným i možnost účasti v mezinárodních studiích s novými léky pro nemocné.

Od dokončení studií medicíny se na neurologickém oddělení věnuje pacientům s roztroušenou sklerózou. Teplická nemocnice je díky práci Marty Vachové a jejího týmu už od roku 2005 na seznamu vysoce specializovaných center pro léčbu této nemoci. „Máme dnes moderní léky, které tu nemoc zpomalí tak, že je vlastně zastavená,” říká o nemoci, která postihuje centrální nervový systém a způsobuje poruchy hybnosti, citlivosti či poruchy rovnováhy. Za svou práci a nadstandardní péči o pacienty nedávno Marta Vachová získala celorepublikové ocenění.

Mezi lidmi je často zakořeněné, že roztroušená skleroza rovná se: skončím na vozíku. Platí to stále?
Ne, rozhodně ne. Existuje samozřejmě pět procent pacientů, kteří mají takzvanou maligní, neboli akutní formu, ti mají tu špatnou formu, rychle progredují, rychle se u nich situace zhoršuje, přestože dostanou ty nejmodernější léky. Ale naopak, stále nám narůstá procento pacientů, kteří dokáží prožít poměrně aktivní celý život, do důchodu jsou plně pracující. Mají rodiny, mají děti a jsou aktivní. Právě díky těm novým moderním lékům, které se vyvíjejí a jsou k dispozici posledních 25 let. Roztroušená skleróza pořád není vylečitelná, ale je lečitelná, léčba ohromným způsobem pokročila.

Jak člověk vlastně pozná, že má roztroušenou sklerózu?
Máme dvě základní formy. 75 procent pacientů trpí tou nejčastější atakovitou formou, kterou už umíme dobře léčit. Nemoc začíná nějakou atakou, tou první bývá velmi často ztráta zraku na jednom oku, nebo porucha vylučování, ochrne ruka nebo noha, přestane cítit od pasu dolů. To je většinou tak markantní změna stavu, že si jí nelze nevšimnout. Tato ataka musí trvat alespoň 24 hodin, aby se vyloučila například porucha prokrvení a podobně. Samozřejmě ne u každého je ataka takto silná, někdy to může být například jen brnění a to bývá často delší dobu ignorováno. U takových případů se diagnostika může zpozdit. Ale u těch jasných atak je diagnostika poměrně rychlá a dnes do čtyř měsíců je pacient rovnou na moderní biologické léčbě, která výrazně pomáhá. To je náš průměr v republice a ve světě je to ojedinělé.

Vánoční trhy na Zámeckém náměstí.
Oni trh mají a my ne? Mostecké přejmenování trhů dělá starostům v kraji vrásky

Zmiňovala jste častější atakovitou formu, tu má mnohem více pacientů a je lépe léčitelná. Pak je ale také progresivní forma.
Primárně progresivní formou onemocní zhruba 20 % našich pacientů. Dnes už máme léky i na tuto formu nemoci. Takže i tuto dokážeme zpomalit, ale musím říci, že podstatně hůře než tu atakovitou formu. Tato primárně progresivní forma častěji postihuje dolní končetiny. Tuto variantu určitě umíme méně ovlivnit a může pacienta rychleji invalidizovat.

Nedávno jste za svou práci v teplickém cetru pro léčbu roztroušené sklerózy získala celostátní Cenu Ď za podporu a rozvoj zdravotnických programů a zdraví.
Jsem velmi potěšená, jde o ocenění práce nejen mé, ale i celého našeho pracovního týmu. Snažíme se nemocným co nejvíce ulehčit život s chronickými neurologickými chorobami. Toto je potvrzení, že jdeme správným směrem naším osobním a individuálním přístupem k nemocným. Beru to jako ocenění mé práce, že si někdo všímá, že se snažíme přistupovat k pacientům citlivě, každý je pro nás solitér, ne jen “houska na krámě”, s každým pracujeme individuálně. Děláme možná i nad rámec toho, co bychom měli a jsme rádi, že jsme získali ocenění.

Jak častou nemocí je roztroušená skleróza?
Její výskyt se výrazně zvýšil. V 80. letech, když jsem začínala, bylo nemocných zhruba 70 lidí na 100 tisíc obyvatel. Na začátku 90. let proběhly nové studie, kde tohle číslo bylo upraveno na 130. Ale postupně dál vidíme, že toto číslo stoupá. Zabývala jsem se tím v roce 2008 a tehdy nám vyšlo 170 nemocných na 100 tisíc obyvatel. Nyní se ta data opět revalidují a jsem přesvědčená, že to teď bude 200.

Pacienti s covidem-19 na ústeckém infekčním oddělení. Na snímku Iveta Charvátová.
Pacientka s covidem: Nechám se očkovat, lapá po dechu. Stoprocentně!

Čím to je?
Lepší a dřívější diagnostika a hlavně celkově se zhoršující imunitní stav obyvatelstva. Více tato nemoc zatěžuje ženy, v poměru 3:1. Jedním ze základních rizikových faktorů je také kouření. Kuřák onemocní roztroušenou sklerozou dvakrát častěji než nekuřák. Pokud navíc nepřestane, tak nemoc progreduje rychleji.

Jaké jsou další rizikové faktory této nemoci?
U roztroušené sklerózy je čtyřprocentní genetická dispozice. Další faktor, ten je ovlivnitelný, je nedostatek vitamínu D.

Zdroj: DeníkProč jste si vlastně vybrala neurologii a roztroušenou sklerózu?
Můj otec byl neurolog, věnoval se roztroušené skleróze. A tak, když jsem přišla do teplické nemocnice na neurologii, tak mi tak nějak nezbylo nic jiného (směje se).

Co roztroušená skleróza a očkování proti covidu-19? Je vhodné pro takto nemocné?
To je zajímavá a kontroverzní otázka. Pacienti s roztroušenou sklerózou mívají ataky po různých provokačních mechanismech, po různých podnětech a jedním z těch podnětů může být i očkování. Jsou pacienti, u kterých byla nemoc diagnostikována v návaznosti na nějaké očkování. Nicméně to byla ta poslední kapka, rozhodně nemůžeme říci, že to očkování jako takové může za tu nemoc. My víme, že to tu nemoc může aktivovat. Obecně jsme našim pacientům nikdy očkování moc nedoporučovali. Proto je teď spousta našich pacientů překvapená, když jim říkáme, že jejich nemoc je v danou chvíli stabilní a že se mají jít nechat očkovat proti koronaviru.

Daniel Brzák je sportovním redaktorem, externě učí sportovní kroužky a také ve škole.
Bál se ventilátoru, tak zkusil experimentální lék. Stokrát dražší než vakcína

Proč ta změna?
Protože pokud dostanou covid, může to pro ně být mnohem nebezpečnější než to, že vám ve 4 % hrozí po očkování proti covidu ataka nemoci. To nemůžeme zastřít, tento faktor tady je, 4 % našich pacientů, když vezmu všechny očkované u nás nyní za období od února, mělo ataku. Na druhou stranu 96 % pacientů nemělo žádné problémy. Zcela zásadní je očkovat v klidové fázi nemoci, aby byl pacient stabilní, aby neměl ataku. V tuto chvíli očkujeme, naši pacienti se hodně bojí, a také proto očkujeme u nás v našem centru. Naši pacienti nám důvěřují, proto jsme se rozhodli je očkovat u nás.

Jak se vám to daří?
Snažíme se jim to vysvětlovat, mluvit s nimi. Mají často strach. Pacienti za námi chodí, že jsou teď stabilní a že se očkovat nechtějí, bojí se, že po očkování stabilní nebudou. Nemůžeme to zaručit, ale můžeme pro ně udělat to, že očkování uděláme u nás, pod dohledem. Některé pacienty máme, kterým to nedoporučujeme, ale je jich opravdu minimum.

Blíží se doba, kdy bude roztroušená skleróza vyléčitelnou nemocí?
To se obávám, že zatím ne. Prozatím rozjetou autoimunitu, to znamená již jednou spuštěnou špatnou reakci, neumíme úplně zvrátit. Ale máme dnes moderní a velmi účinné léky, které tu nemoc zpomalí tak, že je vlastně zastavená. Mimo těch s akutní formou, ti rychle progredují, tam je úspěch léčby nižší. Ale ani u pacientů, kde se nám podaří nemoc vlastně zastavit, nemůžeme pacientovi říct, že je navěky vyléčen. To zatím ne.

Platí, že čím dříve je nasazena léčba, tím má větší úspěšnost?
Rozhodně. Léčba roztroušené sklerózy se v posledních letech posunula neuvěřitelným směrem, od pouhých kortikoidů a cytostatik, které se dříve používaly, jsme se dostali k užívání velmi dobré biologické léčby, lékům, které velmi výrazně ovlivňují a zpomalují aktivitu nemoci. Většinu lidí z mé ordinace byste na ulici vůbec nepoznal, že mají tuto nemoc. Máme aktivní sportovce, lékaře, šéfy velkých firem. Kdybychom o nich nevěděli, jakou nemoc mají, nepoznalo by se to.

Roztroušená skleróza je chronické autoimunitní onemocnění postihující centrální nervový systém. Začíná typicky mezi 20. a 40. rokem života. Jedná se o relativně častou chorobu, která podle odhadů postihuje asi 2,8 milionu lidí po celém světě. V České republice roztroušenou sklerózou trpí přibližně 20 tisíc lidí. Roztroušená skleróza se nejčastěji projevuje střídáním období klidu a obdobím vzplanutí autoimunitního zánětu. Během tohoto vzplanutí buňky vlastního imunitního systému napadají obaly nervových vláken a způsobují jejich rozpad. Projevy roztroušené sklerózy se odvíjí od místa, které je autoimunitním zánětem zasaženo. Jsou tedy značně individuální a mění se i v průběhu nemoci. Problémy se mohou projevovat jen v určitém časovém období a opět mizet. Nejčastěji se však jedná o zánět očního nervu, poruchy hybnosti, citlivosti, poruchy rovnováhy nebo obtíže s močením.