Jak vypadal kostel v Jedlce, jehož některé části pochází už z 15. století, před několika lety?
Od roku 1945 chátral, nikdo se o něj nestaral. Je možné říct, že nebýt kulturní památkou, tak dopadl jako kostely v Merbolticích, Valkeřicích nebo Rychnově, které byly odstřelené. Kostel byl ve velmi špatném stavu. Začalo zatékat do střechy, což poničilo nosné trámy a podlahu na půdě. Zničený byl také celý strop, opadané byly i stěny včetně nástěnných obrazů.

Jak začaly opravy?
V roce 2007 se sešla skupina nadšenců, která chtěla kostelu pomoci. Tehdy byl opravdu na spadnutí. Vyvezli jsme odtud asi sedm multikár odpadu. Nebyly tu lavice, nebylo tu vůbec nic. První věc, kterou jsem udělal společně se synem, byly obnovené sluneční hodiny na věži. Spočítali jsme je a navrhli a požádali jsme školu z Děčína, jejíž studenti samotné hodiny udělali. Manželka nám říkala, že jsme blázni, že nám to stejně spadne. A pak nám pomáhala hodiny kreslit.

Z čeho jste financovali obnovu kostela?
Celkem oprava stála dvanáct milionů korun plus nekonečné množství brigádnických prací. Bez dobrovolníků pomáhajících na opravě bychom to nikdy nezvládli. Když jsme se v roce 2007 rozhodli, že kostel opravíme, neměli jsme ani korunu. V první etapě jsme měli spočítané nezbytné náklady na pět milionů korun. Protože jsme ale věděli, jak to při žádostech o dotace chodí, řekli jsme si o osm milionů a počítali s tím, že nám dají částku okolo těch pěti milionů. Jenže ministerstvo kultury nám dalo celých osm milionů.

Pak už muselo jít vše podle plánu, je to tak?
Kdeže. Pak nastal ten největší problém, sehnat stavební firmu. Ta to musela totiž nejprve udělat, nechat zkolaudovat a teprve pak dostala peníze. Takže to musela být velká firma.

Kromě samotné stavby jste opravovali také uvnitř. Co bylo potřeba udělat?
Opravili jsme například varhany, na které přispěl Česko-německý fond budoucnosti. Původní cínové píšťaly zmizely za války, ty bylo potřeba nahradit. Za 800 tisíc od fondu jsme opravili samotný nástroj, ale byli bychom potřebovali ještě přibližně 300 tisíc korun na měchy. Do varhan tak dnes proudí vzduch z elektrického pohonu. Následně jsme sehnali peníze na okna a vitráže včetně ikon.

Dnešní vybavení kostela není původní? Co se stalo s tím původním a odkud je dnešní vybavení?
Původní oltářní obraz, o kterém se říkalo, že je z Rubensovy školy, zmizel neznámo kam. Zmizel také původní malý oltář, byl tu křišťálový lustr, plastiky, obrazy. Původní lavice jsou například v pražských Emauzech. Současné lavice jsou ze zničeného kostela ve východních Čechách, jeden místní šikovný truhlář je renovoval. Nad dveřmi visí oltářní obraz, který byl původně ve zničeném kostele ve Valkeřicích. Je tu také oltářní obraz ze zničeného kostela z Merboltic, z Mukařova je zde křtitelnice. Ta je udělaná z jednoho kusu kamene. Když jsme ji dopravovali do kostela, tak jsme ji obalili matracemi a kouleli ji. Pieta je pak ze zbořeného kostela v Rychnově. Tu naši jedlckou máme v pražské galerii.

V květnu čeká kostel svaté Anny návrat zvonů. Co se stalo s původními zvony?
Oba dva byly v roce 1942 zrekvírované. Byly poměrně nové, na konci 20. let byly odlité v Chomutově jako náhrada za zvony zabavené během první světové války. Zůstal zde pouze zvon z roku 1460. Zvony se tak vrátí po více než 80 letech. Po první světové válce vyhlásila farnost sbírku na nové zvony, a protože peněz se vybralo více, než bylo potřeba na jejich odlití, udělala se za zbývající peníze ještě jedna vitráž v kostele.

Marie Hejtmánková pracovala 37 let jako tkadlena v Bytexu ve Šluknově.
Neustálý strach. Před nebezpečím jsme utekli do Čech, vzpomíná Marie Hejtmánková

Jak se shání peníze na zvony dnes, kdy do kostelů chodí výrazně méně lidí než za první republiky?
Stále běží sbírkové konto, kam se podařilo doposud získat asi 500 tisíc korun. Podpořila nás také obec Malá Veleň, která věnovala dohromady 300 tisíc korun. Administrátor našeho kostel Marcel Hrubý je ve shánění financí neuvěřitelný, umí peníze sehnat. Třeba od farností na Moravě nebo v Německu.

Návrat zvonů do kostela je vždy významnou událostí. Bude tomu tak i v Malé Veleni, potažmo Jedlce?
Určitě bude. Zvonům požehná litoměřický biskup Jan Baxant, který u nás bude sloužit mši. Počítáme s tím, že bychom sehnali i malý náklaďáček, zvony bychom nazdobili květinovou výzdobou a provezli je po všech vesnicích, aby se na ně mohli lidé podívat. Tedy po Jedlce, Malé Veleni a Soutěskách. Poprvé se rozezní ve věži 27. května.

Chybí kostelu dneska něco? Něco, co byste ještě chtěl udělat?
Ještě potřebujeme udělat elektriku ke zvonům, ale to už je maličkost. Ale jinak tu máme hotovo. Jsem opravdu spokojený. Takže si počkám na zvony a mohu odtud odejít.