Darius Hingar pátrá po krytech a štolách, nebo jeskyních ve starých mapách, archivech i zpovídá pamětníky. Rád by vědomosti rozšířil mezi ostatní, aby tento kus neobvyklé a zajímavé historie nezmizel v propadlišti dějin nadobro.

Ústečané si vás spojují s ústeckým podzemím, ale prý už to neděláte, co se stalo?
Ano spojují, ale bohužel se neoplatilo spolupracovat se soukromým subjektem. Můj cíl bylo muzeum a ne zábavní park, zaobalený do „muzea“, s kterým to nemělo jinak nic společného. Je to jen pračka na peníze, které majitel má díky dotacím. Nejde mu o smysl historie. Bohužel, můj koníček se tak obrátil proti mně, a tím to skončilo. Je to už minulost, i když mě mrzí, že v dnešní době jde jen o zisk. I v těchto věcech. O podzemí se zajímám pořád. Někteří kolegové, co byli tehdy na začátku, se ukázali, jací jsou. S těmi se naše cesty rozešly. Další zůstali a díky novým lidem a přátelům máme teď celkově super tým. Objevujeme další místa a rozšiřujeme obzory.

Po svém odchodu, kam jste se vrtnul, jak svůj koníček naplňujete dnes?
Stále mám zálibu v opuštěných stavbách, existuje i skupina stejného názvu na Facebooku. Dokumentujeme opuštěné stavby a občas se i povede dát nějakému objektu nový účel. Zajímám se i o historii našeho průmyslu v Sudetech. V plánu by byla expozice, kdyby se našel prostor, myslím si, že komunita by byla super: najít nějaký tým, co se zajímá o město tak trochu jinak.

Radary ve Studánce u Varnsdorfu.
Kauza radarů ve Varnsdorfu pokračuje. Škoda je zatím 23 milionů a může vzrůst

Co byste dělali?
V plánu by bylo zpřístupnění znovunalezených podzemí v Ústí a okolí. Plus mojí novou zálibou je Systém jednotného času, jaké znáte například z nádraží, nemocnic, škol a podobně. Doufáme, že se najde prostor a uskutečníme první specializované muzeum. Takže, kdyby někdo měl něco z elektrických hodin, nebo z informačních systémů, co bývaly na nádraží, budeme jen rádi. Plus máme pár exponátů v Hodináriu v Děčínském zámku.

Co jste všechno zajímavého objevili a kde?
Největší objevy? Osobně největším nálezem bylo pět stovek metrů štol, co byly zazděné od výstavby krytu pod Větruší. S trochou intuice se to podařilo a opravdu jsme našli zachovalé podzemí, pak nálezy protileteckých štol různě po Ústí. Dost informací a vzpomínek nám dal Rolf Červený Lochmüller, pamětník. Podle mne, on zažil to Ústí, které mohlo vypadat v té době jako legendární Stínadla. Díky jeho vzpomínkám, i když dost lidí říkalo, že to je blbost. My jsme si to radši ověřili, a jak se říká na každém šprochu, pravdy trochu, jsme nalezli dost zajímavostí a podzemí. Kamarád Jaroslav je takový permoník a tak, když něco prostudujeme, se vrhne do průzkumu a nestačíme se divit. Nedávno našel stříbrnou štolu na Stříbrníkách. Doufáme, že najdeme cestu ke spolupráci s městem, aby se taková podzemí nesanovala, ale zachraňovala.

Mohl byste přiblížit svůj nejčerstvější objev?
Nejčerstvější objev je protiletecký kryt na jižní straně Střížovického vrchu a právě ty stříbrné štoly na Stříbrníkách. Celkem zajímavý nález je protiletecký kryt na Klíši.

Co se s tím bude dít dál, spolupracujete s institucemi, které s historií pracují?
Spolupracujeme s archivem i muzeem. Uvítali bychom užší spolupráci, protože často je to pěkná piplačka se k něčemu dostat. Osobně si myslím, že i spolupráce s městem by byla super, dost objektů je na jeho pozemcích a bylo by super, kdyby nám pomohli.

Karel Štěpánek propadl cestování, navštívil už 60 zemí.
Turisty na Novém Zélandu děsil k smrti. Cestovatel ze severu navštívil 60 zemí

Chodíte za podzemím najisto, pátráte nejprve v odborné literatuře a archívech, jak taková příprava vypadá?
Najisto? To se nedá říct, vždy když někam jdete, tak jdete s nějakým úmyslem, ale často to je i obhlížení a studie terénu. Lze si všimnout výjimečností na povrchu, ale občas i místních názvů. Když jste místní, kolikrát prošmejdíte kdejaký kout a leccos objevíte. Ale pak, když se chce člověk posunout dál, musí si najít jiná vodítka a vědět, jak a kam se chce posunout.

Co konkrétně máte na mysli?
Často jsou tím vodítkem mapy. Ty dost ukážou i na reliéfu a dost věcí poodhalí. Velmi dobrou pomůckou jsou v tomto směru letecké mapy. V nich dost vyčtete. Co se změnilo v krajině a když pak jdete na to samé místo dnes, zjistíte, že to je zbourané, anebo že na tom místě jsou čtyři metry suti nebo hlušiny. Důležitým vodítkem je archiv, ten má dost informací, ale ne vše se tam nachází. Musíme vědět, čím si naše město prošlo a můžeme byt rádi, že se vůbec něco dochovalo. Jsme rádi za pamětníky.

Jak jste se vlastně k podzemí dostal, co vás na něm nejvíc fascinuje?
Podzemí a opuštěné stavby mi imponovaly a urbanizace světa mě celkem zaujala. Jak vše na světě bylo budováno, s nějakým smyslem. Často zapomínáme, že podzemí je náš druhý svět. Moc na něj nehledíme a často v něm vidíme jen to temno. Ale někdo ho budoval, je hloupé jej zničit. Ctíme práce našich předků.

Kde se může veřejnost s vašimi aktivitami seznámit, děláte výstavy, píšete články a knihy, nebo web či blog?
Nejvíce jsme asi propagovali stránkou Opuštěné stavby na Facebooku. Dost článků vyšlo v různých časopisech. V plánu mám napsat knihu o podzemí Ústí nad Labem. Měli jsme i pár přednášek v Litoměřicích, nebo v Děčíne. Rádi bychom rozšířili obecné povědomí o podzemí a problematice opuštěných staveb.

Ilustrační foto
Policie odhalila v Děčíně dětskou pornografii. Aktuálně probíhá vyšetřování

Už se vám stalo, že jste se pod zemí dostal do ošemetné situace? A jak se vůbec má člověk na takových místech chovat?
Ošemetné situace v podzemí bývají, to patří k věci, proto existují obecná pravidla: nikdy nikam nejít sám, nemít jen jeden zdroj světla, mít pevnou obuv, přilbu, či helmu na hlavě a ukázněný kolektiv, aby to nedopadlo jako návštěvy dolu Richard v Litoměřicích během 80. let minulého století. Ošemetná jsou hlavně nestabilní podzemí, což tu na některých místech bylo dost a dost. Richard, ten určitě, i nějaké lokality na Ústecku. Nebezpečné jsou důlní plyny, či zatopené podzemní prostory. Nedoporučuji amatérům bez zkušeností lézt do podzemí bez rozmyslu a ani nechci, aby to někoho inspirovalo. Hlavně vše s rozvahou.

Co plánujete zajímavého do budoucna?
V plánu máme zpřístupnění různých podzemních prostor v Ústí. Myslím si, že by našly uplatnění a smysl, i že by to mohlo být turisticky zajímavé. Například naučné stezky po různých těchto objektech by rozšířily i vědomosti o městě. Čím víc Ústí poznáte, tím méně si v něm budete připadat cizí.

Darius Hingar
• Badatel, který objevuje podzemní prostory na Ústecku a jeho blízkém okolí.
• Provozoval Ústecké podzemí a kryt civilní obrany pod Větruší.
• Dokumentuje opuštěné stavby, sleduje památky, historii průmyslu, renovuje staré věci.