Rozhledna za 20 tisíc zlatých měla padnout, teď Sněžník slaví 150. narozeniny

Rozhledně na Děčínském Sněžníku je  150 let.  Oblíbený turistický cíl tak patří mezi nejstarší vyhlídkové věže v naší republice. Úctyhodného jubilea by se ale málem nedožila, protože její devastace v důsledku exhalací 
a kyselých dešťů v osmdesátých letech minulého století pokročila natolik, že padaly vážné úvahy o zboření rozhledny. V tu dobu na její záchranu chyběly peníze.

Peníze se našly

„Naštěstí  osud téhle kamenné dámy stržením zpečetěný nebyl.  Městu Jílové, které je vlastníkem stavby, se podařilo získat potřebné peníze 
a v roce 1992 velká oprava začala," říká referentka kultury  jílovské radnice Petra Nedvědová. Opravy tehdy vyšly na přibližně dva miliony korun a trvaly dva roky.

Při náročné rekonstrukci byla celá rozhledna stažena ocelovými sponami a vruty. Kolem věže muselo být také postaveno lešení. Oprava se ale podařila tak, že to na jejím vzhledu není patrné. Byl také rozebrán a znovu složen ochoz věže.

První opravou prošla sněžnická rozhledna již na začátku 70. let. Tehdy horolezci spárovali mezery mezi jednotlivými kameny. To věž zachránilo od nejhoršího.

Bude křest

Petra Nedvědová je zároveň autorkou publikace o historii rozhledny na Sněžníku a jejím nejbližším okolí. Křest nové knihy proběhne 
v sobotu 21. června  jako součást programu oslav 150 let rozhledny.

Historie rozhledny se ale začala psát mnohem dříve, než když bojovala na počátku 90. let minulého století o bytí a nebytí.

„V roce 1862 se zástupci Rakouska, Saska a Pruska dohodli, že pro zeměměřičské a další účely bude třeba na vrcholu Sněžníku vytvořit triangulační bod. V úvahu přicházela možnost vytvoření jakéhosi průseku v tamních lesích a nebo stavba dřevěné věže. Hrabě František Thun coby vlastník panství  byl k těmto záměrům vstřícný, ale měl podmínku, že stavba musí být kamenná. 
V roce 1864 se vyhlídková věž stala novou dominantou krajiny," vysvětluje Nedvědová.

Podrobnější průlet historií rozhledny najdete v infoboxu.

20 tisíc zlatých

Podmínka tedy byla splněna, a to přesto, že stavba kamenné věže vyšla výrazně dráž než dřevěné. Podle údajů uvedených v Kamenné dámě vyšla stavba věže na téměř 20 tisíc zlatých. V polovině 19. století si přitom například dělník vydělal od 100 do 200 zlatých ročně, učitel přibližně 130. Za částku vynaloženou na stavbu rozhledny by se dalo pořídit i několik usedlostí. Na stavbu rozhledny byly použity kameny přímo ze Sněžníku. Například pro základy byl použit kámen ze západního okraje náhorní plošiny.

Turistům se líbí

I když v poměrně krátké době věž ztratila svůj původní význam, stala se hned od samého počátku vyhledávaným místem turistických zastavení. Výletníci se tam mohli 
i občerstvit, a to nejprve v jakési dřevěné  hospůdce, rok po otevření rozhledny již 
v kamenné restauraci. Ta nabízela v několika pokojích 
i ubytování. Bohužel, léta socialistického pohostinství stavbu odsoudila k zániku 
a ke zboření.

Za připomenutí stojí i čtyřiadvacátý srpen roku 1936. V ten den se poprvé na dnešním území naší republiky podařilo děčínskému profesorovi Matthiasu Färberovi zachytit na Sněžníku televizní signál 
z XI. olympijských her v Berlíně.

„S těmito a mnohými dalšími zajímavosti se zájemci 
o historii mohou seznámit na připravované výstavě a také si v první letní den, tedy 21. června, užít oslavy jubilea kamenné dámy v programu Vítáme léto. Mimochodem, Klub jílovských žen chystá pro účastníky oslav sladké potěšení. Budou to perníčky ve tvaru rozhledny," prozradila Nedvědová. 

OSLAVY 150 LET
Velkolepé oslavy významného jubilea se uskuteční 
v sobotu 21. června na několika místech. V kapli Panny Marie na Sněžníku bude od 10 do 18 k vidění výstava fotografií Sněžníku, bude zde také start cykloputování.  Přímo u rozhledny bude od 13 hodin koncert Jílovského komorního orchestru, který následně vystřídá Modravanka a děčínská kapela Harcovníci. Mezi 13. a 15. hodinou zde budou ruční dílničky, bude si možné nechat i namalovat obrázek na obličej. Po celý den pak bude nachystané občerstvení a stánkový prodej. Bohatý program bude také na zámeckém nádvoří v Jílovém, kde  se uskuteční několik koncertů, připravena bude lezecká stěna nebo desetiboj pro děti.

Historie rozhledny na Sněžníku
1862 – Sněžník byl vybrán jako důležitý bod pro středoevropskou triangulaci. Rozhodovalo se mezi několika možnostmi, jak zajistit z hory výhled – udělat hvězdicovitý systém průseků, nechat postavit dřevěnou nebo kamennou věž. Nakonec zvítězila poslední varianta, tehdejší majitel děčínského panství si totiž byl vědom turistického potenciálu Sněžníku
1863 – byl zadána stavba přibližně třicet metrů vysoké věže
1864 – po přibližně ročních pracích byla věž otevřena a přivítala první návštěvníky
1865 – byl zkolaudován kamenný hostinec na úpatí rozhledny, v následujících letech byl pronajat za 400 zlatých ročního nájemného
1936 – Sněžník se v srpnu roku 1936 zapsal do tehdy československých dějin. Poprvé zde totiž na území Československa byl zachycen televizní signál. Stalo se tak během letní olympiády v Berlíně, prvenství si připsal profesor tehdejšího Městského technického učiliště, dnes Střední průmyslové školy na Letné, Matthias Färber
1971 – rozhledna se dočkala první větší opravy. Postarali se o ni horolezci, kteří zavěšení na laně spárovali mezery mezi kameny.
1992 – začala velká rekonstrukce rozhledny, která vyšla na dva miliony korun a trvala dva roky. Rozsáhlá oprava rozhlednu zachránila, uvažovalo se totiž i o jejím zboření. Děčínsko by tak přišlo o jednu ze svých výrazných dominant.