Nadace, která majetek knížecího rodu spravuje, požaduje jen na Děčínsku 2000 hektarů lesů v okolí Rumburka. Do první pozemkové reformy Lichtenštejnům patřila přibližně třetina Šluknovského výběžku včetně Rumburku a Varnsdorfu. O další navrácení majetků usiluje nadace také v jiných částech republiky.

„Žaloba se týkala vyklizení majetku, určení vlastnictví a uhrazení 130 tisíc korun. Žalovaným byla České republika, Lesy ČR a Povodí Ohře,“ uvedla mluvčí děčínského soudu Martina Syrůčková s tím, že soudce Jaroslav Valenta žalobu v celém rozsahu zatím nepravomocně zamítl. „Žalobci se nemohou účinně domáhat vyklizení nemovitostí jednak proto, že nejsou držiteli nemovitostí, jednak proto, že ‚křivda‘ nastala před 25. únorem 1948,“ stojí podle Práva v rozsudku, ve kterém se odvolává na rozsudky Nejvyššího soudu a nálezy Ústavního soudu.

O většinu majetků v Čechách a na Moravě přišli Lichtenštejnové po první světové válce během první pozemkové reformy. Do té doby vlastnili přibližně 160 tisíc hektarů půdy, což odpovídá desetinásobku rozlohy dnešního Lichtenštejnska. Při pozemkové reformě stát zabavoval půdu za náhradu, navíc na sebe přebíral i některé povinnosti s ní spojené. O zbytek majetku pak Lichtenštejnové přišli po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Právě proti tomu se důrazně ohrazují.

Podle dřívějších vyjádření se na majetek Lichtenštejnů nemohou Benešovy dekrety vztahovat, protože Lichtenštejnové nejsou Němci. „Je to neskutečně složité určit k přesnému datu přesný soupis majetku,“ řekl historik a ředitel děčínské pobočky státního oblastního archivu Otto Chmelík. Za první republiky totiž nebyly vzhledem k obrovskému rozsahu první pozemkové reformy zanesené všechny majetkové změny do katastru.

Kompetence prozkoumá Ústavní soud

Nadace knížete z Lichtenštejna se proti rozsudku děčínského okresního soudu brání tím, že podala podnět Ústavnímu soudu (ÚS). Ten by měl rozhodnout, zda jsou okresní soudy kompetentní k řešení podobných kauz týkajících se majetků značné hodnoty. Podle názoru nadace by se jimi měly zabývat krajské soudy.

Podle mluvčí ÚS Miroslavy Sedláčkové se bude snažit soudce zpravodaj Radoslav Suchánek, který má stížnosti na starosti, rozhodnout do konce roku. Pokud by ÚS stížnostem vyhověl, děčínský rozsudek by se tím anuloval. „Jestliže Ústavní soud rozhodne, že okresní soudy kompetentní jsou, tak se nadace proti verdiktu děčínského soudu odvolá,“ uvedl mluvčí Nadace knížete z Lichtenštejna Michal Růžička.

Podle názoru nadace okresní soud chybně posuzoval spor jako restituční. „Soud zcela ignoroval dotčené otázky mezinárodního práva a libovolně nakládal s hranicí 25. února 1948. Aby soud rychle dospěl k mechanistickému rozsudku, odmítl se zabývat všemi důkazy, které právní zástupci nadace předložili,“ doplnil Michal Růžička.