Na českém území není podle odborníků z řad vodohospodářů možné podobné řešení, k jakému se přiklánějí Němci, kvůli tomu, že sklon dna je větší než v Německu.

„Proto musíme stavět příčné stavby přes řeku, takovou je právě jez v Děčíně," uvedl předseda představenstva děčínské okresní hospodářské komory Jiří Aster.

Posun v několikaleté debatě o splavnění řeky vidí nyní
v tom, že ministerstvo životního prostředí a ministerstvo dopravy se snaží řešit věc společně.

„Předtím mezi sebou jen stavěly barikády," doplnil.

Stavba by podle Vavřičky mohla být ukončena v roce 2020. V jejím rámci se plánují revitalizační opatření. Proti jezům na dolním toku Labe protestují některé ekologické organizace, zaznívají i obavy o vliv stavby na rozliv řeky 
v případě povodní.

„Situace při záplavách by se zprovozněním jezu v Děčíně spíše zlepšila, součástí investice je třeba revitalizace břehů, rybí přechody nebo výsadba lučních porostů," uvedl Vavřička.

Proti jezu ale bojují dlouhé roky některá ekologická sdružení.

„Snaha protlačit jez trvá od roku 1992 a dosud za utracené miliardy nebylo Ředitelství vodních cest schopné předložit takový návrh, který by neporušoval zákony. Do konce roku může investor přijít 
s nějakým doplněním nepodařené dokumentace z roku 2011, ale kouzlo s vyřešením celého procesu asi ani letos nevyjde," řekl Deníku před časem Kamil Repeš z hnutí Arnika v Děčíně.

Na absenci plavebního stupně v Děčíně si stěžují především rejdaři. Ti musí kvůli nedostatku buď nechat stát své lodě v přístavech, nebo je při dostatečné vodní hladině poslat do západní Evropy. Stejně tak většina šífáků zamířila do západoevropských rejdařství.

„Bohužel jsme na výkyvy počasí zvyklí, ale velký problém je omezení ponoru nebo zastavení plavby kvůli znečištěnému Labi. Zatímco na silnici či železnici se překážky odstraňují ihned, u řeky tomu tak není," postěžoval si letos na jaře spolumajitel společnosti EVD Lukáš Hradský. 
S čištěním řeky po loňských povodních se totiž čekalo až do letošního roku.

Problémy se splavností tak výrazně ovlivňují životaschopnost českých rejdařství a říční plavby jako takové. Firmy totiž chtějí nasmlouvat přepravní kapacity dlouhodobě dopředu. Což vzhledem 
k nestálosti vodní hladiny není možné.  Podle zastánců stavby jezu by stabilita vodní hladiny mohla pomoci i českému průmyslu. Po řece se totiž mnohdy vyváží velké strojírenské celky, které není možné jinak přepravovat.

Debata o jezu se vede i okolo nákladů na investici a její návratnosti. V současnosti se vozí kvůli nestálé splavnosti po řece jen málo nákladů. Vavřička připomněl, že stále platí usnesení vlády z roku 2005, v němž se Česká republika zavázala řešit splavnost úseku Ústí nad Labem-Střekov až státní hranice.

Německé generální ředitelství vodních cest představilo koncepci splavnění Labe na území Německa. Vedoucí realizace staveb Hans Bärthel řekl, že už existuje celkový koncept pro Labe, které protéká deseti ze šestnácti spolkových zemí.