Jízdní kola, kočárky, štafle, žebříky a další předměty končí ve vyhrazených prostorách měst a obcí v děčínském regionu jako nálezy. Čas od času se o ně někdo přihlásí a prokáže, že tyto věci patří právě jim. Složitější ale bývají situace, kdy radnice musí pátrat po vlastníkovi nemovitostí.

„V poslední době je to například socha svatého Floriána v městské části Vilsnice a nebo část kanalizačního potrubí ve Studenci, na které upozorňuje úřední deska města. Takových případů, kdy není jasné, kdo je vlastníkem nejrůznějších nemovitostí, ke kterým se nikdo nehlásí, bývá stále dost,“ poznamenala Marie Bartošová z majetkového odboru děčínského magistrátu.

Vlastníci se většinou nehlásí

Například nejrůznějších kanalizačních odtoků, které přitom nesplňují potřebné technické normy a v minulosti vznikaly většinou v rámci brigádnických akcí, je na území bezpočet.

„Dozvídáme se o nich až tehdy, kdy v daném místě dojde k porušení takové části kanalizace, často se tam propadne i okolní terén. Pak se lidé obracejí na magistrát a požadují opravu. Jenže většinou jde o díla bez potřebné dokumentace. Není jasné odkud kam takový kanalizační svod vede a je složité už samotné prokázání vlastnického vztahu k těmto věcem,“ připomněla úřednice magistrátu.

Vybídnutí případných vlastníků k tomu, aby se o nalezené věci přihlásili, ukládá místním samosprávám Občanský zákoník a další legislativní nařízení. Po určitém čase se ale takové nemovitosti považují za opuštěné a přecházejí do vlastnictví měst a obcí.

Jsou to danajské dary

„Souvisí s tím i nejrůznější opravy a údržba, což představuje nečekané výdaje vlastně do majetku, jehož vlastníkem město není a nebylo. Pro spoustu lidí je jednodušší přijít na radnici, upozornit na nějakou poškozenou věc a dožadovat se nápravy. Máme s tím čas od času nemálo problémů v i v našem městě,“ reagoval starosta Krásné Lípy Zbyněk Linhart.

Představitelé místních samospráv se většinou shodují, že vlastnické otazníky provázejí právě nemovitosti , vybavenost a zařízení, která nemají prakticky žádnou hodnotu. Takové věci se pak pro města a obce stávají danajským darem.

„Jsou i nejrůznější nalezené kamenné kříže a jiné sakrální památky, u kterých je zřejmé, že nikdy nepatřily do majetku města. Když se nepřihlásí jiný vlastník, což se téměř stoprocentně nikdy nestane, máme alespoň zájem postarat se pekel možností o záchranu takových drobných staveb. Nikoli proto, že by to byla naše povinnost, ale spíše se tak děje z určité piety a ohleduplnosti k těmto němých svědkům minulosti,“ připomněl krásnolipský starosta.

Ve Šluknově vlastníky znají

Zkušenosti ze Šluknova jsou zase takové, že prakticky u všech nemovitostí jsou vlastníci jasní, ale stejně se o ně nestarají. Pak má město o starost více, jak majitele přinutit k řádné péči. Obratu k lepšímu je ale většinou nepřinutí ani opakovaná nařízení stavebního úřadu.

„Vím, že v některých okolních obcích či městech musí řešit i nejasné vlastnické vztahy k některých okrajovým cestám a silnicím. Asi před čtyřmi roky jsme se zaměřili na detailní pasportizaci místních komunikací a podařilo se nám u z hlediska vlastnických vztahů tuto záležitost dovést ke zdárnému konci i přehledu, co je města a co dalších vlastníků,“ vysvětlil šluknovský starosta Milan Kořínek.

Ve Šluknově se zaměřili také na sjednocení vlastníků komunikací a pozemků pod nimi. Takže ani v budoucnu by neměly vyvstávat ve městě nejasnosti a problémy při určování majetkových vztahů.

Kývli na převod, teď mají starosti

Nějaké závažnější majetkové a vlastnické nesrovnalosti nemusí řešit ani Česká Kamenice.

„Jednou z těch problematičtějších věcí se stal septik u několika rodinných domků nad Mánesovou ulicí. Domky tam kdysi nechal postavit podnik TOS a po jejich zprivatizování neměl nikdo zájem se o kanalizační jímku starat. Město souhlasilo s převedením septiku do majetku města.Jaké dopady a závazky z takového převodu pro město vyplynou, to si tehdy dost dobře nikdy neuvědomil. Teď máme o starost více a musíme hledat možnost, jak splaškové vody napojit na běžnou kanalizaci,“ připomněl českokamenický starosta Miroslav Weis fakt, že převedení některých nemovitostí na město představuje především nové starosti a často i zbytečné výdaje z obecních rozpočtů.