Data můžete dostat správná nebo špatná. Ta špatná získáte tak, že se špatně ptáte. Proto je podle Ondřeje Smíška potřeba data získávat strojově a validovat je. A teprve na jejich základě se rozhodovat.

Co si je možné představit pod pojmem smart city?
Smart city je oblast technologií, které slouží ke zvyšování kvality života ve městě. Spojovacím prvkem jsou IT technologie. Je to v podstatě cokoliv, co pozitivním způsobem ovlivní život ve městě. Nezáleží na oblasti, které se věnuje, nezáleží na technologii ani na financích.. To znamená, že spousta řešení může být zadarmo nebo velmi levná. Může být nezávislá na nutné technologii a přesto kvalitu života významně ovlivní. Oblastí, kterých se může dotknout, je několik. Asi nejvýznamnější z nich je doprava, kde použití technologií může výrazně zkvalitnit organizaci dopravy a pomoci plynulému pohybu lidí po městě. Je nutné si ale uvědomit, že smart city není to, že si kupujeme modernější televize nebo telefony.IT technologie jsou tedy pouhým nástrojem smart city.

Kam všude smart city zasahuje?
Především se dotýká toho, co život ve městě nejvíce ovlivňuje. Což je jednoznačně již zmíněná doprava, která tvoří třicet procent celkové přijaté a vydané energie města. Většina efektů smart city se snaží zlepšovat pohyb po městě. Základem by mělo být omezení dopravy nikoliv však na úkor snížení kvality života. Je potřeba se zaměřit na veřejnou dopravu, která je vysavačem té individuální. Je potřeba se bavit o tom, jak zlepšovat povědomí o její existenci a o tom, že nahrazuje pohyb osobními auty, čímž se sníží hluková i emisní zátěž.

Jste v radě města přes rok. Co se za tu dobu podařilo zavést, případně jaké součásti smart city fungovaly již dříve?
Máme inteligentní zastávky, které jsou schopné komunikovat s autobusy. Cestující tak přesně vědí, za jak dlouho jejich autobus přijede. V plánu je propojit tyto údaje i s mobilní aplikací a dál využít data, která jsou k dispozici. Trošku je problém v tom, že některá data nejsou městská, i když je tvoříme. Autobusy jsou naše, dopravní podnik je náš, dispečerský systém je ale koupený od externího dodavatele, který však považuje shromážděná data za svá a abychom je získali, musíme za ně zaplatit. To je pro mne nepřijatelné.

Co s tím?
Vedeme proto poměrně dlouhé rozhovory, jak dostat data z dopravních podniků za rozumné náklady ven pro jejich další využití. To není otázka jen Děčína, je to problém napříč celou Českou republikou a Evropou. Mrzí mne, že to jde pomaleji, než jsem čekal. Dopravním podnikům, které jsou jedněmi z největších tvůrců dat, vládne podle mne u nás určitý konzervatismus.

Děčín se nedávno připojil do projektu, který je pro smart city důležitý. Co datová krajská platforma přinese?
Rozhodování potřebuje data. Pokud je nemáte, nemůžete rozhodovat, nebo rozhodujete úplně špatně. Data můžete dostat správná nebo špatná. Ta špatná získáte tak, že se špatně ptáte. Proto je podle mne potřeba data získávat strojově a validovat je. A teprve na jejich základě se rozhodovat. Taková data musí být někde uložena, musí k nim být standardizovaný přístup. Děčín se proto připojil ke krajské datové platformě. Troufnu si říct, že krajská datová platforma by bez Děčína vůbec nevznikla. Je to dané i tím, že je ve městě univerzita ČVUT, která spolupracuje s UJEP na významném projektu týkajícím se smart city. A právě na jeho základě datová platforma vznikla. Z platformy pak budou konkrétní výstupy. Do prázdnin plánujeme spuštění monitorování spotřeby a aktuálního průtoku vody ve školkách a ve školách, což může zabránit v případě nějaké poruchy poměrně velký škodám. Několikrát se totiž stalo, že praskla voda a napáchala škody za stovky tisíc. Jenom proto, že voda tekla z prasklého potrubí celý víkend. My budeme mít jednoduchý nástroj, který pošle třeba v sobotu večer zprávu do mobilu, že v té a té školce protéká trubkou sto litrů za minutu a je jasné, že není něco v pořádku. Je to praktická věc, která nestojí moc peněz, ale dokáže ochránit velké hodnoty.

Co plánujete do budoucna?
Nyní se skloňuje především parkování, čímž se opět vracíme k dopravě. Máme nasazené dva pilotní projekty. Už teď monitorujeme parkoviště před magistrátem, počítáme s nasazením tohoto systému ještě například na parkoviště u knihovny nebo na Masarykově náměstí. Město nedávno podepsalo spolupráci s dopravní aplikací Waze, takže od nich bereme data, což je poměrně zajímavá věc. Budeme mít smlouvu i se Seznamem. Tím pádem budeme schopni lidi velmi snadno navigovat na prázdné parkovací místo. Což má osobní přínos pro řidiče, který nebude muset kroužit po městě. Ale zároveň to zvýší i kvalitu života, protože ubydou zplodiny z aut kroužících centrem hledajících volné místo.

Jaké technologie k tomu využijete?
Budeme na to používat neuronovou síť, která se postupem času naučí prostřednictvím kamer rozpoznávat plná a prázdná místa. Tuto technologii není ale možné použít na dlouhých parkovištích založených na podélném stání. V Děčíně je to typicky ulice Práce, kde by muselo být hodně kamer, což by se promítlo do nákladnosti celého projektu. Přitom je vždy potřeba zvažovat náklady a přínosy. Další variantou jsou senzory v zemi, které jsou zpravidla dražší variantou. V budoucnu bychom pak chtěli umístit na příjezdech do centra města informační tabule, na kterých budou údaje o počtu volných míst na jednotlivých parkovištích. Důležitá je spolupráce s univerzitami nebo s Drážďany, kde podobný systém funguje dlouhé roky. Tam například vůbec neevidují podélná parkovací místa, protože by náklady převýšily výnosy, navíc by navigace na tato místa mohla způsobit další komplikace v dopravě, místo toho, aby je řešila.

Často mluvíte o dopravě. Má nyní město představu, jak jsou které jeho části dopravně zatížené?
Jednou za několik let dělá Ředitelství silnic a dálnic sčítání dopravy, které stojí poměrně hodně peněz. Rádi bychom monitorovali minimálně uvnitř města provoz, především na křižovatkách. Tam totiž čítače často jsou, stačí k nim dodat software za relativně málo peněz a máme potřebná data. Dobrým příkladem je podle mne okružní křižovatka u Lidlu, která by podle mne mohla být udělána lépe. Pokud bychom měli v době plánování potřebná data, dopadla by křižovatka jinak. Poměrně dlouho se diskutuje o tom, zda má být Podmokelská ulice obousměrná. Na to je jednoznačná odpověď s jedním velkým kdyby. Bez úpravy křižovatky u Lidlu nemůžeme tuto ulici zobousměrnit, protože okruh přes autobusové nádraží vytváří jakési odlehčení. Jakmile bychom o toto odlehčení přišli celá Podmokelská se zablokuje a bude se stát až za křižovatku s Ruskou ulicí. K těmto závěrům bychom nemohli dojít, pokud bychom neměli potřebná data pro dopravní model.

Kam dál směřuje město v chytrých technologiích?
Mimo jiné ke zlepšení ovzduší. Pořídit chceme enviromentální senzory. Což jsou mobilní snímače, které dokáží dodat data o prachu, hluku a oxidu uhličitém. Počítáme s tím, že je pořídíme ještě v zimě. Senzorů bychom měli koupit deset, které by měly vyjít na přibližně padesát tisíc korun za kus. Další tři bychom měli získat díky mému působení na univerzitě zdarma. Jako v jiných případech, tak i nyní se budeme soustředit na dopravu a na topení. Když se zaměříme na to, kde se tvoří nejvíce prachu, jsou to průtahové komunikace. Tím nejpostiženějším místem pak je Nový most. Proti prachu se dá poměrně efektivně bojovat častějším mytím ulic. Ale nemůžeme si říct, že budeme mýt třeba třikrát častěji celé město, protože by to bylo drahé. Je proto dobré si říct, kde je prašnost největší a hledat objektivní příčinu. Například že je nad silnici suchý svah, ze kterého padá prach na silnici a auta ho rozviřují. Takže pomocí senzorů zjistíte, kde to má smysl a jaký dopad mělo přijaté opatření. Na základě toho se dá sestavit třeba plán častějšího úklidu ulic. Díky senzorům nám vznikne emisní mapa, po které touží většina měst. Veškerá data budou online přístupná veřejnosti.

Ondřej Smíšek
• Ondřej Smíšek (41) děčínský radní, v radě má na starosti školství a chytré technologie.
• Pracuje zároveň jako vysokoškolský učitel.
• Na ČVUT je zástupcem proděkana FD ČVUT.