Rabštejnské údolí mezi Českou Kamenicí a Janskou se možná promění v oddechovou zónu. Směřuje k tomu nová studie využití prostoru podél řeky Kamenice. Ta upřednostňuje vybudování sportovního a rekreačního zázemí před jinými aktivitami.

„Je to představa v souladu s územním plánem města. V komplexu někdejších koncentračních, pracovních a zajateckých táborů se už prezentovalo nebo tam už některé aktivity stále rozvíjí několik podnikatelských subjektů. Do budoucna bychom ale uvítali ucelenější proměny Rabštejnského údolí. Alespoň v té části, která patří do našeho majetku, uvedl starosta České Kamenice Miroslav Weis.

Samotné město na rozvoji dané lokality nebude finančně ani jinak participovat. Českokamenická radnice spoléhá na zapojení ostatních investorů.

Dřívější plány padly

„O údolí řeky Kamenice se v nedávné minulosti zajímalo několik českých i zahraničních firem. Prvotní vize některých z nich dosahovaly podoby skoro až megalomanské, protože jejich projekty předpokládaly výdaje v řádu několika desítek až stovek milionů korun. Není proto divu, že se potencionální investoři nakonec svých představ postupně vzdali,“ připomněl českokamenický starosta.

Podzemí Rabštejna, které kdysi sloužilo německé válečné výrobě, čas od času využívají záchranáři. „Tamní lokalita je vhodným prostorem nejen pro náš nácvik vyprošťování osob a další zásahy , ale několik let jsme tam pravidelně pořádali republikové cvičení záchranných zdravotnických jednotek a hasičů. Kdybychom o tohle zázemí přišli, docela by nás to mrzelo,“ nechal se už před časem slyšet ředitel českokamenického Sdružení dobrovolných zdravotnických záchranářů Zdeněk Břečka.

Záležet bude i na ochráncích přírody

Českokamenická radnice nechce, aby se Rabštejn stal areálem obehnaným plotem a se záhadným způsobem využití, ale volně přístupným prostorem. Na projížďky po tamních cestách se začali vydávat třeba cyklisté.

„Je to ale zatím jen dílčí oživení areálu, navazovat by měly další aktivity,“ uvedl místostarosta České Kamenice Vojtěch Marek.

Údolí řeky Kamenice se začalo stávat postupem let jakousi klidovou zónou přirozeným vývojem. „Tamní pozemky zarostly nejrůznějším dřevinami, které bují i ve skalnatých svazích. Právě eroze skal hodně pokročila a budovat třeba nějakou vybavenost bezprostředně v jejich blízkosti by mohlo být riskantním krokem. Také nevím, jak by myšlence terénních a dalších úprav byli nakloněni například ochránci přírody,“ poznamenal k uvažovaným proměnám Milan Drdek z oddělení výstavby a investic českokamenické radnice.

Nabízí se přestavba i nové objekty

Nová studie počítá například s možností přestavby některých stávajících budov na ubytovací a podobné zařízení. Jedním z konkrétních plánů je vybudování jakéhosi autokempinku. Šlo by o areál, který by se rozkládal jak na pozemcích České Kamenice, tak v katastru obce Janská.

„V minulosti se tady hovořilo o mnohých plánech včetně vybudování mezinárodního komplexu, ve kterém by stal dočasný domov nacházeli lidé z krizových oblastí a zemí postižených válkou a podobně. Rozhodně by se mi tady moc nezamlouvala nějaká energeticky či jinak náročná průmyslová výroba. Sportovně rekreační zázemí je asi tou nejvhodnější variantou využití zdejšího prostoru. Z8ležet bude na serióznosti investorů,“ reagoval místostarosta Janské Karel Hunčovský, který se svým společníkem před lety vytvořil v podzemí Rabštejna muzeum letecké válečné výroby.

Připomenout i minulost

V poněkud jiných souvislostech vnímají budoucí využití areálu lidé, kteří se blíže zajímají o regionální historii.

„Je to ale rozsáhlý prostor, se kterým se pojí osudy tisíců nuceně nasazených pracovníků a vězňů řady národností. Ať už v bývalém koncentračním táboře vznikne cokoli, neměla by tam chybět připomínka, že jde o pietní místo, kde umírali lidé za války i krátce po jejím skončení,“ zdůraznil děčínský archivář Petr Joza. Minulost Rabštejna zdokumentoval v některých svých historických pracích.