Za letošní vlnu sociálních a etnických nepokojů na severu Čech mohou hlavně problémové rodiny. Myslí si to většina dotázaných obyvatel Ústeckého kraje. Průzkum si nechalo zpracovat ústecké hejtmanství.

O vině problémových rodin, které se podle mínění lidí nedokázaly přizpůsobit životním podmínkám a pracovat, je přesvědčená drtivá většina lidí - 81 procent. Rasovou nesnášenlivost ze strany Čechů a podněcování ze strany extremistů označilo jako jeden z důvodů zhruba 40 procent respondentů.

Kdo za to může?

„Také si myslím, že to byl spouštěcí mechanismus,” souhlasí starosta Varnsdorfu Martin Louka. Právě tady proběhlo nejvíce demonstrací.
„Další fází byla nespokojenost lidí se sociálním systém - vyplácení dávek a jednostranná podpora,” myslí si Louka.

Podle mluvčí rumburské radnice Gabriely Doušové stojí za nepokoji i jedinci.

„Nebudu tvrdit, že za to mohou Romové. Podle mě jsou to problémoví jedinci,” říká Doušová.

Podpora balíčku

Ústecký kraj si nechal průzkum zpracovat i proto, aby s ním podpořil svůj balíček navrhovaných legislativních změn. Ten ovšem vláda zamítla s tím, že většina návrhů je buď už dávno schválená, nebo je vláda připravuje. ODS dokonce mluví o balíčku jako o populismu, určenému hlavně k získání mediální pozornosti.

Průzkum se konal ve druhé polovině listopadu, tazatelé telefonicky oslovili tisícovku respondentů. Podle mluvčí úřadu Magdaleny Hanáčkové stál výzkum 230 000 korun a tázal se i na jiná regionální témata. Za to, kolik průzkum stál, je ale hejtmanství pod kritikou kvůli plýtvání peněz.

Více odpovědí

Lidé si během průzkumu mohli vybrat z více odpovědí. Školství a policii viní z problémů méně než 30 procent respondentů, rasovou nesnášenlivost ze strany Čechů méně než 40 procent a provokující extremisty přesně 40 procent oslovených. Že za problémy může i nedostatek pracovních příležitostí, to si myslí 56 procent dotazovaných. Nejvíce lidé souhlasili s dvěma odpověďmi, které připisují vinu problémovým rodinám.

Jak to vyřešit?

Celkem 79 procent dotázaných je pro přijetí tvrdších zákonů a zpřísnění postihů, zpřísnění podmínek pro vydávání sociálních dávek chce 70 procent. Z konkrétních návrhů má největší podporu zpřísnění podmínek pro vyplácení dávek, které by byly podmíněné veřejnými pracemi. S tím souhlasí 91 procent tázaných, o jediný procentní bod za ním skončila přísnější regulace heren a tvrdší postihy za rušení nočního klidu. Naopak zvýšení počtu policistů nebo preventivní programy podle většiny dotázaných problémy nevyřeší.