„Růst mezd nepolevuje. V druhém čtvrtletí vzrostly mzdy bez výjimky ve všech odvětvích, a to o více než šest procent. Nejvíce v kulturních, zábavních a rekreačních činnostech o 13,1 procent. Z regionů se mzdy nejvíce zvýšily zaměstnancům ve Středočeském kraji,“ komentuje mzdový vývoj Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.

Průměrná mzda v České republice tak nejen překonala očekávání trhu, ale dosáhla nového rekordu od vzniku samostatné České republiky v roce 1993. Pomyslný rekord až dosud držel poslední kvartál loňského roku

„Zatímco tehdy průměrná měsíční mzda i pod vlivem vyplácených celoročních i čtvrtletních odměn a bonusů vystoupala na nominální úroveň 31 661 korun, za letošní druhé čtvrtletí poprvé v historii překonala úroveň 31 800 korun. Do konce letošního roku bude ale tento rekord opět překonán. V posledním letošním čtvrtletí by průměrná měsíční mzda měla přesáhnout úroveň 34 tisíc korun,“ řekl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Na průměrnou mzdu však přibližně dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou. „Proto asi větší pozornost zaslouží i mediánová mzda, která tentokrát rostla výrazně rychleji. Neznamená to nic jiného, než že lidem s nejnižšími příjmy rostou mzdy rychleji. Přesto rozdíl mezi průměrem a mediánem dosahuje 4600 korun,“ zdůraznil Petr Dufek z ČSOB.

Analytici se shodují, že svižný růst mezd v letošním druhém čtvrtletí odráží dobrou kondici tuzemské ekonomiky a také rekordně nízkou nezaměstnanost, která je nejnižší v Evropské unii.

„Rychlý růst mezd, respektive mzdových nákladů sice snižuje relativní konkurenceschopnost tuzemských exportérů, nicméně o výhodu nižších nákladů s ohledem na odstup třeba od německých či rakouských firem hned tak nepřijdou,“ komentoval současný trend Dufek.

Podle Kovandy se nicméně na něm podílí i ekonomicky „méně zdravé tendence“, kterými jsou především překotný platový nárůst ve veřejné sféře a skokové navyšování minimální mzdy. Právě ve veřejném sektoru rostly mzdy nejrychleji a to dvouciferným tempem. V odvětvích s největším zastoupením veřejného sektoru (veřejná správa, zdravotnictví, školství) platy poskočily o více než 3300 korun.

Rychlý růst mezd však zřejmě povede k tomu, že Česká národní banka bude zvyšovat své úrokové sazby rychleji, než se ještě před létem předpokládalo. Stále nelze vyloučit, že Česká národní banka zvýší svoji základní úrokovou sazbu letos ještě dvakrát.

ČSOB nicméně i tak předpokládá, že tempo růstu mezd ani v druhé polovině roku neklesne. „Dokud budou vznikat nová pracovní místa a firmy budou bojovat o zaměstnance, tlak na růst mezd přetrvá. O to víc, pokud bude i nadále veřejná sféra svižně zvyšovat tabulkové platy a tlačit na růst nominálních a zaručených mezd,“ myslí si Dufek.

Podle Kovandy růst průměrné mzdy v nominálním vyjádření za celý rok dosáhne na 8,3 procent. V příštím roce by však měl klesnout na udržitelnější úroveň a průměrná mzda by si bez očištění o inflaci měla připsat navíc „pouze“ 5,7 procenta.