Zda je jádro problému v tom, že varnsdorfský podnikatel ve svých bytech ubytovává Romy, nebo že v blízkosti panelových domů, kde má své byty, je nechvalně proslulá sociální ubytovna Sport je už zřejmě jedno. Současný bílý Varnsdorf, jej prostě hodil do jednoho pytle se spekulanty. „Dříve nikoho mé podnikání nezajímalo, dnes jsem považován za spekulanta. Proto mi tu zdemolovali auto. Přitom bílí i romští obyvatelé v mých bytech žili a stále žijí vedle sebe bez větších problémů. Jenže dnes se již jedná o davovou hysterii,“ pozastavuje se nad celou věcí Pavel Němec.

Strohá čísla však spíše hovoří v jeho prospěch a ve prospěch jiného varnsdorfského podnikatele Jana Pražáka. V padesáti jejich bytech bydlí třicet dva bílých a čtyřiadvacet Romů. Jejich nájem v bytech první kategorie je o třetinu nižší než na městské sociální ubytovně.

To potvrdila i Gabriela Stankovičová, které trvalo dlouhých pět let, než se jí sebe a svou rodinu podařilo vymanit z prostředí varnsdorfských sociálních ubytoven. „Platili jsme nájem přes dvanáct tisíc měsíčně a bydleli jsme ve dvou místnostech se společnými čtyřmi záchody a kuchyňkou se třemi sporáky pro všechny ubytované,“ popsala podmínky, ve kterých žila společně se svým manželem a pěti dětmi. Podobně na tom byla i Iveta Balážová, která s rodinou na ubytovně bydlela ještě o rok déle. Obě chtěli se svými rodinami pryč, ale pomoci se nemohly domoci. „Opětovně jsme chodily žádat o byt na radnici, ale pro nás prostě nic nebylo,“ líčí útrapy se sháněním bytu obě mladé Romky. Štěstí se na ně obrátilo až se jmény varnsdorfských podnikatelů Pavla Němce a Jana Pražáka.

Díky nim dnes žijí ve slušném bytě, hezkém domě s celkem pohledným a čistým okolím. „Jsem vděčni za podanou pomocnou ruku. Nechceme žít jako prasata, ale slušně a také se podle toho chováme. Manžel má práci, platíme nájem, děti posíláme do školy, udržuje pořádek v domě i okolí. Fakt si tohoto bydlení vážíme a nechceme o něj přijít,“ tvrdí svorně.

A přitom by lehce mohli. Jakékoliv problémy totiž oba majitelé bytů řeší okamžitou výpovědí z nájmu. „V našem zájmu není mít problémy, proto je okamžitě řešíme. Spolupracujeme se sociálním odborem, městskou policií, v domech je kamerový systém. Pravidelně kontrolujeme stavy bytů i počty lidí v nich žijících,“ zdůraznil předseda jednoho z panelových domů Jan Pražák.

I přes tvrdé nájemní podmínky obě ženy vidí ve svých nájemcích záchranu a hlavně cestu k lepší budoucnosti. Jenže bílý Varnsdorf vidí v těchto dvou mužích zlatokopy, jejichž jediným zájmem je pouze bezohledný výdělek a proto ve městě skupují byty a sestěhovávají do nich Romy. „V novém bytě mám vlastní koupelnu, v teplé vodě se vysprchuji, když chci a ne když na mě zbude teplá voda, dětem uvařím, když potřebuji a ne když je volný sporák. A nájem, který platím je můj, je to má vlastní spotřeba,“ říká Iveta Balážová, která dnes na nájmu platí o třetinu méně než dříve a přitom bydlí v bytě první kategorie.

Ano. Pavel Němec i Jan Pražák jsou obchodnící a nájemníci jim vydělávají. Ale peníze opět investují do domů a bytů. Oba panelové domy, v nichž mají své byty, dnes mají nová okna, jeden je již zateplen, na zateplení druhého se pracuje. „Jen v letošním roce jsme do rekonstrukce domu investovali pět milionů,“ vyčíslil Jan Pražák. Logicky proto není v zájmu obou podnikatelů, aby do rekonstruovaných domů a bytů sestěhovávali nepřizpůsobivé a problémové obyvatele z jiných měst.

Autor: Šárka Pešková