Děčínské Boletice neměly v posledních letech zrovna dobrou pověst. Časté rušení nočního klidu, nepořádek, krádeže, rvačky před školou a šikana… Situace se tu ale postupně výrazně zlepšuje. Zásluhu na tom mají především romští asistenti prevence kriminality, tvrdí jejich boletický velitel Milan Horváth. Hlídky, úzce spolupracující s městskou policií, tu působí od roku 2009.

„Teď je tady pořádek. Nenajdete tu pohozený papírek,“ tvrdí hrdě.

Těžké začátky

Začátky romských asistentů nebyly lehké. Nebyly na ně peníze, někteří místní lidé je navíc přijímali se značnou nedůvěrou. To vše se ale postupem doby podařilo překonat – městské policii se je podařilo nejen proškolit a určit jim rozsah pravomocí, ale sehnat i peníze na jejich platy. Zpočátku totiž asistenti pracovali zadarmo.

„Když máme problém, přijdou strážníci, když oni mají problém, přijdeme my,“ popisuje spolupráci Horváth. Asistenti nemají žádné zvláštní pravomoci, nesmí dávat pokuty, kontrolovat doklady apod.; jejich autorita vyplývá především z toho, že mají na sobě stejnokroj a zejména z faktu, že se vyznají v pravidlech své, tedy romské komunity. Ta je v Boleticích početná.

Barvu kůže ale Horváth nerozlišuje.

„Když dělá někdo bordel, jdeme na něj. Černej, bílej, zelenej, to mě nezajímá. Ani když je to můj příbuznej. Jestli někdo vyhodí před barák lednici, řešíme to. Nejvíce se opakuje rušení klidu. Děláš bordel? Tak dostaneš pokutu od strážníků. Něco ale řešíme domluvou sami, nebo, jak se říká, po našem. Někteří to časem pochopí a naučí se to.“

Rvačky u školy

Jeden z hlavních problémů, který se asistentům podařilo odstranit, byly ranní rvačky a šikana před místní základní školou. Teď je tu klid – v půl osmé ráno sem totiž přijde dvoučlenná hlídka asistentů a děti si pak na nic netroufnou. „Dřív to bylo hrozné, tady se to rvalo, tady se kradlo. To už teď neexistuje,“ tvrdí Horváth.

Vedení školy je za jejich přítomnost vděčné. Spolupracuje s nimi, poskytlo jim bezplatně malou služebnu, a někdy je volá na pomoc přímo do školy, což se stalo třeba v případě, kdy si ředitel nevěděl rady s rozzuřenou romskou rodinou.

Denní pochůzky

Přes den chodí asistenti po čtvrti. Jejich hlavním úkolem je sledovat pořádek na sídlišti ve všech ohledech a o problémech informovat strážníky, kteří záležitosti pak řeší podle zákona v rámci své pravomoci. Asistenti se zaměřují na pořádek v sídlišti obecně, na pořádek kolem kontejnerů, odhalují původce černých skládek, pomáhají s odhalováním nepořádných pejskařů, domlouvají lidem rušícím noční klid, dohlíží u školy na pořádek ale i na bezpečnost školáků v souvislosti s dopravou, pomáhají hlídat školní hřiště, parky, snaží se předcházet vandalství… V neposlední řadě se zaměřují i na kontroly záškoláctví a kontroly místních heren a restaurací, kde se zaměřují na děti a mládež a na lidi pobírající sociální dávky, které mnohdy končí v hracích automatech.

„Máme svoje úseky, kde chodíme a hlídáme. Teď třeba hřiště, které se právě upravuje,“ říká Horváth.

Asistenti pomáhají strážníkům v současné době také s čištěním ulic ve městě.

V Děčíně teď pracuje celkem sedm romských asistentů, přičemž působí zejména na sídlišti v Boleticích a částečně i na sídlišti v Bynově. Toho, že by došly peníze na jejich platy se Horvát příliš nebojí. „Myslím, že tady v Děčíně se peníze vždycky seženou,“ tvrdí optimisticky.

Horák: Spolupráce s asistenty se nám osvědčila

V současné době je činnost asistentů financována z prostředků úřadu práce, od pololetí přejdeme na financování z dotačních peněz Ministerstva vnitra (MV), které nám činnost asistentů pokryjí do konce roku. Ve spolupráci s MV se snažíme o připojení k projektu EU, který by nám zabezpečil finance na další dva roky.

K tomuto projektu přistupujeme velice aktivně, to znamená, že nebudeme jen jeho uživatelé, ale od začátku se podílíme na přípravě celého projektu.

Dotační peníze neslouží jen na platy asistentů ale i na jejich vzdělávání. Asistenti již prošli řadou kurzů, které se zaměřují zejména na právní oblast a na komunikační dovednosti. V taktice a zvládání problémových jedinců si je školíme sami prostřednictvím našeho výcvikáře.

Spolupráce s asistenty se nám zatím skutečně osvědčuje. Přínosy jsou zcela zřetelně viditelné. Samozřejmě, že každý začátek je těžký a je před námi ještě velký kus práce. Jsem ale rád, že se nám podařilo tuto aktivitu nastartovat. V plánu máme další projekty zaměřené na vyloučené lokality města a na jejich nepřizpůsobivé členy, které se potýkají s podobnými problémy jako sídliště v Boleticích. Projekty na tomto poli nemají sloužit jen jako bezpečnostně preventivní ale jde nám o celou řadu dalších souvislostí jako je zvyšování zaměstnatelnosti Romů a sbližování menšinové společnosti s většinovou populací.

Je to zcela jistě běh na dlouhou trať, ale někde se začít musí. Základem je nedat nikomu nic zadarmo a vyžadovat plnění povinností od všech stejně bez jakýchkoli rozdílů. V neposlední řadě je nutné do řešení problémů zahrnout zejména hlavní aktéry.

To znamená nedělat něco pro někoho a zadarmo, ale přesvědčit ty, kterých se problémy dotýkají a kteří se nemalou měrou podílí na jejich vzniku a eskalaci, aby se sami aktivně podíleli na jejich řešení a aby pochopili, že ve finále to bude velký přínos pro ně samotné. (Marcel Horák)