K cisterně na plácku u sokolovny přijelo auto, ze kterého vyndavá Pavel Sedláček se svou ženou kanystry na vodu. Stejně jako každý den.

„Jsme úplně bez vody asi dva a půl měsíce, o vodu jsme přišli na začátku září,“ popsal své trable Sedláček. Za dvacet, kdy bydlí ve svém domě ve Filipově, již několikrát přišel o vodu. Ale jen na jeden či dva týdny, nikdy to nebylo tak zlé, jako je to letos. Ve studni má pouhých 70 centimetrů vody. Aby bylo možné pustit čerpadlo, bylo by potřeba o půl metru víc. Běžně přitom míval ve studni i tři metry vody. Jeden z jeho sousedů dokonce přišel o šest metrů vody, z osmi klesla hladina vody na dva metry.

„Když nemáte příbuzné, máte smůlu. Nemáte se kde vykoupat, kde si vyprat,“ přiblížil dnes běžný způsob života ve Filipově Sedláček. Není totiž zdaleka jediným, komu doma po otočení kohoutkem nespadne ani kapka vody.

Stejně jako Pavel Sedláček musí řešit problémy s vyschlou studnou Roman Šandera, který bydlí nedaleko sokolovny. „Vodu si vozím z práce, kde se i koupu. Žena se koupe po příbuzných a známých. Kdybychom neměli příbuzné, tak si nevypereme,“ uvedl Šandera.

Ten si již dříve pořídil čtyři kubíkové zásobníky, do kterých chytá dešťovou vodu. Tu pak používá například na splachování záchodu.

„Mám staré rodiče, takže by se třeba jednou mohl nastěhovat do jejich domu. Ale to není dlouhodobé řešení. Při těch podmínkách se může snadno stát, že bez vody budou i ti, co ji dnes mají,“ nastínil možné řešení svých problémů s vodou Šandera.

Podle jeho slov se nedostatek vody projevuje ještě jedním způsobem. Výrazně více než jindy zapáchají kanály. Není v nich totiž dostatek vody, který by je propláchl.

Nedostatek vody dopadl také na místní sokoly. „Chlapům jsem zakázal, aby se sprchovali. Včera jsme tu měli zápas a kluci z Litoměřic koukali divně. Ale nedá se nic dělat,“ řekl starosta filipovského sokola Aleš Kašpar.

Mezi ty šťastnější, kteří zatím alespoň nějakou vodu mají, patří jiříkovský starosta Michal Maják. „Musíme si vybrat, jestli budeme prát, mýt nádobí nebo splachovat záchod. Vše najednou si dovolit nemůžeme,“ řekl starosta Jiříkova Michal Maják, který ve Filipově bydlí.

Problémy s vodou má přibližně polovina obyvatel Filipova, tedy asi 400 lidí. Z nich je velká část odkázaná právě na vodu z cisteren. Ty nechalo město přivézt do Filipova tři, za každou podle Majáka platí Správě státních hmotných rezerv nájemné pět tisíc korun.

Další pětistovku musí Jiříkov zaplatit vodárnám za každé naplnění cisterny. Pokud by je do Filipova nevozili hasiči, byly by náklady ještě vyšší. I přesto zaplatí Jiříkov do června, do kdy má cisterny pronajaté, více než 100 tisíc korun za nájem a za vodu.

Jediným řešením problémů s vodou ve Filipově je vybudování vodovodu. To by podle Majáka mohlo vyjít na přibližně 80 milionů.

Takovou částku si město s padesátimilionovým rozpočtem nemůže dovolit. Proto chce Maják požádat o dotaci na ministerstvu zemědělství, část peněz by měla dodat Severočeská vodárenská společnost a část město.

„Výhodou je, že na stavbu máme platné stavební povolení a je hotová i dokumentace. Tu je jen po třinácti letech potřeba zaktualizovat,“ řekl Michal Maják.

Pokud se nedostatek vody nepodaří včas vyřešit, bude si musel Pavel Sedláček udělat svůj nový vrt. „Pokud nebude jasno do jara, budu muset vzít 100 tisíc a jít do toho,“ dodal Sedláček.