Po opadnutí hladin řek a místních toků budou mít mnohde napilno vodohospodáři i ochránci přírody. Velká voda totiž v minulých dnech někde nadělala další dílčí škody, jinde se musí ještě vypořádávat s následky povodně z počátku letošního srpna.

„Musíme zajistit vyčištění tůněk, které byly po deštích zaneseny bahnem a dalšími naplaveninami. Týká se to například meandrů Chřibské Kamenice, které jsou přírodně cenným biotopem,“ vysvětlil Vladislav Kopecký z děčínské správy Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.
Potřebné zásahy by chtěli ochránci přírody zvládnout ještě teď na podzim. Bude záležet na tom, kolik peněz a kdy na tyto práce ministerstvo životního prostředí správě CHKO poskytne.

Až se zase vrátí Labe ke svému normálu, budou se muset o úklid jeho břehů postarat vodohospodáři.

„Tam, kde se řeka vylévala ze svého koryta, bývá vždy nejrůznější nepořádek. Mezi naplaveninami se objevuje spousta plastových lahví a dalších věcí, které bude třeba uklidit. Je to tradiční povinnost po opadnutí velké vody,“ konstatoval Jiří Mach, technik děčínského střediska Povodí Labe.

Správci toku s ochránci přírody spolupracují i v běžném roce například při likvidaci invazních rostlin. Zejména se to týká všech druhů křídlatek. Těm se daří především v místech, kde mají dostatek vláhy. Voda roznášením semen pomáhá šířit i jejich vegetaci. Proto křídlatky často lemují břehy vodních toků a jejich nejbližší okolí.

„Zvýšenou pozornost likvidaci invazních rostlin věnujeme zvláště v přírodně cenných územích, která navazují na národní park České Švýcarsko. Tam se snažíme minimalizovat výskat jak křídlatky japonské a sachalinské, tak i netýkavky žlaznaté. Jde zejména o plochy mezi Českou a Srbskou Kamenicí,“ připomněl botanik Labských pískovců Petr Bauer.

K dalším lokalitám, kde ochránci přírody zasahují, protože tam invazní druhy utiskují přírodně cennější vegetaci, patří oblast Olšového potoka. U něj se rozkládá přírodní rezervace. Problémy s výskytem invazních druhů jsou i v okolí Chřibské Kamenice, která také částečně protéká územím chráněné krajinné oblasti. „Křídlatku se snažíme likvidovat plošně všude tam, kde se objeví. Někteří zahrádkáři ji sice nechávají na svých pozemcích růst coby nějakou okrasu, ale pro nás je v této oblasti nepůvodním a tudíž nežádoucím druhem,“ dodal Petr Bauer.

Správa Labských pískovců na druhou stranu vítá vstřícnost obecních a městských úřady, které se snaží spolupracovat při vytipovávání ploch s invazní vegetací a spolupodílejí se tak na omezování růstu křídlatky. Platí to například o Děčínu, Mikulášovicích, České Kamenici a některých dalších.

Zatímco všechny druhy křídlatek ochránci přírody likvidují chemickou cestou, v případě netýkavky musí její porosty sekat a vytrhávat kořeny. „Tyto úkony ve vytipovaných oblastech děláme dvakrát až třikrát ročně,“ dodal botanik Labských pískovců Petr Bauer.