Přibližně dva roky po zahájení zpracovávání dokumentace o vlivu stavby na životní prostředí získalo ŘSD souhlasné stanovisko krajského úřadu. Ten se nepřiklonil k žádné ze tří navrhovaných variant. „Dále bude zadána studie pro výběr varianty, která bude následně připravována,“ uvedlo ŘSD v informačním letáku. O rozhodnutí jako první informoval server Zdopravy.cz.

Hejtmanství si stanovilo několik podmínek, má se například prověřit možnost přesunu jedné z variant tak, aby nezasahovala do evropsky významné lokality Bohyňská lada, Chmelník a Lotarův. U Chrochvické varianty má ŘSD posoudit možnost vedení silnice na 14. kilometru přeložky tunelem.

Krajský úřad posuzoval tři varianty – Chrochvickou, Malšovickou a Pastýřskou. Vůči té poslední se opakovaně vymezilo děčínské zastupitelstvo, které ji odmítlo, protože by přivedla dopravu do centra města. Bezproblémové nejsou ani ostatní dvě varianty. Chrochvická varianta by měla vést v těsném sousedství želenického sídliště, Malšovická by pak potřebovala poměrně dlouhý tunel. Všechny varianty jsou pak naplánované skrze nestabilní kopcovitý terén.

Varianty přivaděče.Zdroj: ŘSD

Navrhované varianty mají také řadu hlasitých kritiků. Jedním z nich je také krajský opoziční zastupitel Filip Ušák z Děčína. „Absolutní nesmysl a vyhozené peníze. Místo hledání levných a rychlých řešení jako je 2+1 pruh směr Ústí, kde je přepravní tok osob zdaleka největší, plánujeme silnici nestabilním územím, které vyvolá řadu odporu u místních. Proč to neudělat rychle a levně, když to hůř můžeme udělat pomalu a draze,“ ptá se Ušák.

Mohlo by vás zaujmout: Daň z nemovitosti od letoška stoupla. Víme, kolik zaplatí obyvatelé Děčína

Zdroj: Deník/Alexandr Vanžura

Dlouhodobě se nejen problematice přivaděče věnuje také Děčínské fórum, které bylo iniciátorem i některých průzkumů nezbytných pro stavbu. „Toto rozhodnutí neznamená, že se bude stavět v konkrétní trase. Krajský úřad si s tím tak trochu neuměl poradit. Řekl, že některé podvarianty jsou nepřípůstné, ale zároveň je schválil všechny. Je otázka právního výkladu, zda naznačil, či přímo nařídil pořadí variant,“ popisuje zmatečnost rozhodnutí Jan Štefan. Děčínské fórum kvůli tomu podalo podnět na ministerstvo životního prostředí. „Za mne je důležitější dát dohromady silnice, které jsou již dnes využívané a zajistit na nich bezpečnost, než si stavět vzdušné zámky,“ dodává Jan Štefan.

Podle informačního letáku Ředitelství silnic a dálnic ke zbudování přivaděče by stavba měla začít v roce 2029, jedná se o již mnohokrát posunutý termín. Samotná stavba by pak měla zabrat tři roky a první řidiči by po přivaděči měli projet v roce 2032. Podle variant by měl přivaděč měřit od 12,4 do 14,7 kilometru. Nejlevněji by měla vyjít Chrochvická varianta, u které ŘSD nyní počítá s náklady 4,6 miliardy, jen o třináct milionů dražší by měla být Pastýřská varianta. Jednoznačně nejnákladnější, i kvůli více než tříkilometrovému tunelu, je pak Malšovická varianta.

I/13 Děčín - D8 (Knínice)

Zdroj: Youtube

Varianta A-Chrochvická
Koridor této varianty začíná nad Libouchcem a končí v Děčíně-Chrochvicích na okraji města (na výjezdu z města směrem na Ústí nad Labem na silnici I/62). Od místa napojení na silnici I/62 směřuje trasa na severozápad, kde stoupá údolím Chrochvického potoka, kříží místní komunikaci (Hraniční ulici) do Krásného Studence. Poté je vedena volným územím, sedlem mezi Popovickým vrchem a Kloboukem. Ze sedla koridor následně klesá k železniční trati Děčín – Oldřichov u Duchcova a od konce Bynova (městská část Děčína) vede v souběhu s tratí až do místa napojení na silnici I/13 severozápadně od Libouchce. Trasa koridoru prochází téměř v celé své délce po území CHKO České středohoří.

Území je značně zvlněné s výraznými příkrými svahy stávajících kopců, které jsou navíc z větší části geologicky nestabilní. Výška terénu je od 129 m n. m. do 390 m n. m. Průchod obytnou zástavbou je v Děčíně (městská část Chrochvice) v délce cca 550 m a Jílovým u Děčína v místě křížení údolí Hornojílovského potoka v délce cca 250 m. Průchod zástavbou vyžaduje demolici cca pěti objektů.

Varianta B-Pastýřská
Koridor začíná stejně, jako u varianty A a končí v Děčíně na nábřeží v místě stávajícího podjezdu pod železniční tratí Děčín – Drážďany ve na okružní křižovatce. Z ní je veden do podjezdu pod tratí a po průchodu pod masivem Pastýřské stěny a obejití zástavby Horního Oldřichova trasa koridoru svedena do souběhu se stávající regionální železniční tratí č. 132 (Děčín – Oldřichov u Duchcov). V km 11,067 se napojuje na trasu varianty A.

Varianta C-Malšovická
Koridor začíná v Malšovicích napojením mimoúrovňovou křižovatkou na stávající silnici I/62. Z této MÚK kříží nadjezdem železniční trať Děčín–Ústí nad Labem–Praha. Poté je mostem vedena přes areálovou plochu a napojuje se do trasy stávající silnice III/25380 směrem na Starou Bohyni. Před ní se trasa stáčí směrem k vrchu Chmelník a stoupá strmým svahem po jeho úpatí k sedlu v lokalitě Obora. Poté směřuje k lokalitě Horní Jílové, kde kříží údolí Hornojílovského potoka s Javorskou ulicí v místě stávajících průmyslových a skladových objektů. Trasa je vedena v těsné blízkosti hřbitova a v km 5,9 se napojuje na trasu varianty A a B.
Zdroj: ŘSD