"Pokud jdou některá města cestou bezplatného svozu odpadu, pak se mýlí. Svoz i likvidace odpadu stojí peníze. Pokud nevybírají poplatek, musí najít peníze v rozpočtu na úkor něčeho jiného. To je podle mě populistické a svým způsobem i nespravedlivé, jestliže města svoz platí například prostřednictvím vyšší daně z nemovitosti,“ říká děčínský primátor Jaroslav Hrouda o bezplatném svozu odpadu.

Pokud by lidé měli zaplatit ze svého kompletní likvidaci odpadu, vyšel by roční poplatek na téměř dva tisíce korun. Po lednovém zvýšení platí lidé v Děčíně ročně 750 korun.

Po šestnácti letech se v Děčíně o polovinu zvedl poplatek za svoz odpadů. Proč město k tomu kroku přistoupilo?
Je potřeba si uvědomit, co odpad je a kde vzniká. V drtivé většině se jedná o věci, které si koupíme, dopravíme domů, rozbalíme, obaly a později i nepotřebné věci vyhodíme s tím, ať se o to někdo postará. Likvidace odpadu je přitom služba, za kterou město platí. Pokud použiji jednoduchý přepočet – rok má padesát dva týdnů, dosud hradil občan týdně cca deset korun. Nemyslím si, že někdo dokáže za deset korun vzít svou týdenní produkci odpadu a ekologicky ji zlikvidovat na skládce. I nová výše poplatku patnáct korun týdně je nedostatečná. Pokud jdou některá města cestou bezplatného svozu odpadu, pak se mýlí.

Svoz i likvidace odpadu stojí obce nemalé peníze. Jestliže nevybírají poplatek, musí najít peníze v rozpočtu na úkor něčeho jiného. To je podle mě populistické a svým způsobem i nespravedlivé, když města svoz platí například prostřednictvím vyšší daně z nemovitosti. Ano, poplatek jsme zvýšili, ale je potřeba také vnímat, že během doby, kdy se poplatek neměnil, platy vzrostly na dvojnásobek, výrazně zdražily i energie a další vstupy. Za naším rozhodnutím si proto stojím: náklady na likvidaci odpadu rostou a pokud bychom poplatek nezvedli, hradili bychom ho z našeho rozpočtu a měli také méně peněz na investice či opravy.

Řada lidí reagovala na zdražení prohlášením, že teď už nebudou odpad separovat. Je možné systém nastavit tak, aby lidi finančně motivoval ke třídění?
I po zdražení město svoz a likvidaci odpadu dotuje ze svého rozpočtu. Odpad musíme posbírat; je otázkou, jakou formou. Jsou části města, kde jsou podzemní nádoby, a ty jsou extrémně dražší než běžné popelnice. Přesto jsme se jako společnost rozhodli, že i za tuto cenu chceme, aby odpady nehyzdily město. Třídění odpadu je jen jedna z mnoha cest, navíc ne všude je technicky možná. Pokud budete mít třeba garsonku, nemůžete mít doma osm košů na osm druhů odpadu. Třídění je nicméně otázka výchovy a toho, aby si lidé uvědomili, co je pro naši společnosti lepší. Měli bychom se také zamyslet nad tím, kolik odpadu produkujeme zbytečně, kolik je v popelnicích například vyhozených potravin. Jejich cena je v porovnání s poplatkem za odpad několinásobně vyšší.

Během diskuze o změně poplatku se objevil názor, že by měly být malé děti od poplatku osvobozeny. Počítá Děčín s něčím takovým?
Někteří lidé si myslí, že dítě žádný odpad neprodukuje. Ale je to přesně naopak. Veškeré výrobky pro děti jsou velmi důkladně zabalené. Jen v plenkách vyprodukuje malé dítě čtvrt tuny odpadu ročně. Jak dorůstá, tak mu musíte obměňovat oblečení, hračky. Proto nejsou děti od poplatku osvobozeny.

Primátor Děčína Jaroslav Hrouda.

Jaké jsou ohlasy na změnu poplatku?
V dnešní době lidé moc nechválí. Pokud na nějaké naše rozhodnutí nepřijdou žádné ohlasy, považujeme to za úspěch. Po zvýšení poplatku za odpady jsem dostal snad jen jeden negativní email.

V příštích letech výrazně poroste poplatek za skládkování odpadu, podle představ Ministerstva životního prostředí by měl stoupnout na téměř čtyřnásobek. Měli by lidé počítat i s tím, že zároveň poroste poplatek za svoz odpadu?
Spravedlivé by bylo poplatek úměrně navyšovat s tím, jak rostou náklady. Na druhou stranu by bylo neúměrně nákladné platit úřednický aparát, který by vše na korunu hlídal. Nastavení systému je totiž tak náročné, že je možné, že by každoroční zvyšování ani žádné peníze navíc nepřineslo. Jednou za čas se ale poplatek zvedat bude. Jedním z témat v oblasti svozu odpadů jsou také poplatky živnostníků nebo firem, tedy likvidace odpadu z podnikání.

Chystá město výraznější kontroly, zda mají podnikatelé zaplacené dostatečné množství sběrnách nádob?

I kontrola stojí čas a peníze. Tato část represe je nepopulární a nikdo ji tu moc nechtěl dělat. Já to na sebe rád vezmu, protože to v konečném důsledku společnosti prospěje. Ale určitě to nebude populární v očích těch, které donutíte zaplatit. Součástí represe by měla být také pokuta. A ta pokuta by měla být opravdu výchovná.

Roste množství vytříděného odpadu?
Nevybočujeme z celostátního průměru ani jedním směrem, postupně ale množství vytříděného odpadu roste. Vnímám, že zpočátku lidé žehrali na to, že třídí a ten odpad stejně končí na společné skládce. Jinak to ale nejde. Vezměte, že byste chtěl někoho něco naučit a už byste musel mít zaplacenou a připravenou třídírnu odpadů včetně personálního obsazení. Týdně byste pak posbíral třeba půl tuny. Nejprve musíte společnost naučit třídit a teprve když se množství vytříděného odpadu dostane na určitou hranici, má smysl koupit technologii. Ta stojí řádově miliony až desítky milionů korun, další miliony stojí personální náklady. My jsme v takové situaci, že nám příjmy za separovaný odpad pomáhají, ale ještě pořád nejsme v situaci, kdy by to byla nějaká významná částka. Ve třídění nás čeká ještě hodně let výchovy.

Neobáváte se, že společně s růstem poplatku poroste také počet jeho neplatičů a dlužná částka tak bude výrazně stoupat?

Využívám své letité zkušenosti z vymáhání pohledávek, a i v tomto jsme se zlepšili. Vymáháme v rámci zákona v porovnáním se zbytkem republiky nadstandardně. Na nulu to nikdy nedostanete. Nesouvisí to ale s odpadem, souvisí to s charakterem společnosti a s množstvím lidí, kteří nerespektují vůbec nic. Donutit takové lidi platit je těžké. Tito lidé nerespektují žádné normy. Distribuují tu drogy, konzumují je, přepadají lidi, chovají se nevhodně, ruší noční klid. To, že za ně nějakým způsobem společnost uhradí poplatek za odpad je to nejmenší. Ti samí, co neplatí poplatek, nechodí do práce a my jako společnost je pak dotujeme daleko většími částkami.


Lidé si často stěžují na nepořádek okolo popelnic. Můžete uzavřít se svozovou firmou dodatek zvyšující četnost svozů? Bude to zapracované do podmínek nové smlouvy, která se bude brzy soutěžit?

Město není soukromá firma, hospodaří s veřejnými prostředky a uzavření dodatků ke smlouvám musí probíhat v mezích zákona. Proto není jednoduché navýšit počet svozu tak, abychom nic neporušili. Hledáme ale možnosti i zde a budeme na to myslet při přípravě nových smluv, podmínek nového výběrového řízení. Povedlo se nám rozšířit otvírací dobu sběrných dvorů a snažíme se řešit operativně nepořádek zejména v exponovaných zónách, kde se pohybuje hodně turistů. Lidé by se ale také měli zamyslet sami nad sebou a do popelnice na papír například nedávat nesložené krabice, které pak zbytečně zabírají prostor. Nebo, když jsou kontejnery plné, měli by počkat do dalšího svozu. Typické jsou Vánoce, kdy máme doma ve skříních dárky i několik měsíců a hned druhý den po Štědrém večeru se musíme všech těch krabic a papírů hromadně zbavit.

Velkým terčem kritiky jsou popelnice na ulicích, které je hyzdí a často brání průchodu. Nepřipravuje město například vyhlášku, která by toto omezila? Často je to tak, že lidé popelnice místo na dvoře mají na silnici a na dvorech místo popelnic parkují.
Je to hodně represivní krok, a i na něj je potřeba společnost vychovat. Za sebe bych takové opatření udělal hrozně rád a rychle, protože se mi nelíbí, že jsou popelnice všude. To je ale jen ta vizuální část. Problém to je pro starší lidi s holemi nebo maminky s kočárky, kteří musí každých dvacet metrů obcházet popelnice na chodníku. S berlemi potřebujete výrazně více prostoru, takže ji obcházíte tak, že vstoupíte do vozovky. Na druhou stranu musíte brát v potaz, že sběrné místo musí být ze zákona nanejvýš 300 metrů od producenta odpadů. Zvažujeme proto investovat do míst, kam by bylo možné popelnice dát a nějak to vypadalo. Určitá opatření jsme již provedli v Jungmannově ulici, podobné chystáme na ulici Čs. legií.

Neuvažuje město o vzdělávacích programech pro děti i dospělé, aby se naučili třídit?
Už takovou osvětu děláme se společností, která u nás separovaný odpad sváží. Ta výchova se netýká jen odpadů. Připravujeme změnu vzdělávání, aby lidé věděli, kde jsou přirozené hodnoty. Třídění odpadu je jen jedna tisícina z toho, co potřebujeme dětem předat. Ale je pravda, že pokud se to děti naučí, tak to pak přenesou do svých rodin.

JAROSLAV HROUDA
• Primátor města Děčín
• Žije v Děčíně
• V krajských volbách v roce 2016 kandidoval za hnutí ANO 2011 do Zastupitelstva Ústeckého kraje, ale neuspěl. Stejně tak nebyl zvolen ani ve volbách do Poslanecké sněmovny PČR v roce 2017, kde kandidoval za hnutí ANO 2011 v Ústeckém kraji