V mosteckém Chanově začala demolice dalšího zdevastovaného paneláku. V litvínovském Janově padl první prázdný činžák k zemi v červnu. Lidé se ptají, co bude dál. Soužití majority a minority po nepokojích v letech 2008 a 2011 nadále skřípe v celém Ústeckém kraji, kde je už stovka problémových obytných zón. Populisté volají po silovém konečném řešení, umírnění politici chtějí posílit sociální práci, realisté volají po koktejlu prevence a represe. Výrazné zlepšení je zatím v nedohlednu.

GrafikaZdroj: DeníkNení divu, že úterní speciální předvolební debata Deníku s kandidáty do krajských voleb se konala v mostecké restauraci Severka, proslulé z televizního seriálu Most!, který humorně vylíčil letité třenice na severu Čech. „On není rasista, on je jenom debil!“ říká v seriálu o drsném Luďanovi romská uklízečka Žaneta.

Ve skutečnosti je situace v Ústeckém kraji komplikovanější navzdory tomu, že před 12 lety zažily Janov a poté Krupka a Šluknovsko masové pouliční protesty. Už tehdy se hovořilo o časované bombě. Proč stále tiká? „Obcím chybí opora v zákoně. Například nemohou zasahovat do vyplácení sociálních dávek,“ řekla starostka ústeckých Neštěmic Yveta Tomková (STAN). Podle ní problém roste a dotýká se každého třeba i tím, že na řadě míst klesla hodnota nemovitostí a lidé se cítí bezbranní.

Kdo jel s Deníkem?
Deník pozval do svého autobusu devět lídrů. Vybrali jsme strany a hnutí zastoupené v současném krajském zastupitelstvu nebo ty, jež byly zvoleny do poslanecké sněmovny: Jiří Kulhánek (ODS), Karel Karika (Piráti), Radim Laibl (ANO), Radek Černý (KSČM), Zdeněk Kettner (SPD), Jaroslav Krákora (ČSSD), Jiří Řehák (Spojenci pro kraj), Martin Klika (Lepší Sever) a Yveta Tomková (STAN).
Jednička na kandidátce ANO Jan Schiller se nemohl zúčastnit kvůli povinnosti poslance. Filip Ušák (STAN) se omluvil ze strachu z nákazy.

Účastníci debaty se shodli, že chybí systémové řešení a že sociálně vyloučené lokality nejsou na centrální úrovni prioritou. Kraj by měl také s radnicemi víc komunikovat a prosazovat změny legislativy. „Na úrovni obce se nedá moc dělat,“ uvedl Jiří Řehák (Spojenci pro kraj). Podle něj je třeba posílit také komunitní práci a nebrat dávky těm, kdo je potřebují.

Podle náměstka hejtmana Martina Kliky (Lepší Sever) lidi trápí hlavně špatné občanské soužití, slovní a fyzické napadání. „Už to jsou opravdu extrémy. Zaplaťpánbůh tento týden prošel v poslanecké sněmovně návrh na to, aby se pokuty mohly vymáhat ze sociálních dávek,“ upozornil Klika, který bydlí u sídliště Janov a jako policista sloužil v Chanově.

Starosta Kadaně Jiří Kulhánek (ODS) prosazuje omezení migrace problémových rodin a obchodu s chudobou. „V šuplíku díky našim poslancům a starostům z Ústeckého kraje je zákon o dávce na bydlení,“ řekl Kulhánek s tím, že výplata dávky se má podmínit hygienickým standardem bydlení, docházkou dětí do školy a spoluprací rodičů s úřady. Výši dávky by měly ovlivnit obce. Ty si podle Kulhánka dokážou v mnoha věcech poradit i samy, když přistoupí na inovace. Mohou třeba zřídit institut domovníků, kteří se starají o pořádek v domech a okolí.

„Je to běh na dlouhou trať,“ komentoval volání po změnách bývalý poslanec Jaroslav Krákora (ČSSD).

„Zatím nevidím světlo na konci tunelu. Děláme toho dost, ale stojí to moc peněz. Dokud se lidem vyplatí nepracovat, tak se nic nezmění,“ poznamenal teplický zastupitel Zdeněk Kettner (SPD). Lídr komunistů Radek Černý upozornil, že hlavně oblast bydlení se řeší obtížně, neboť obce byty prodaly.

Aktivní přístup Chomutova

Přesto existují příklady dobré praxe například v sociálním bydlení. Třeba Chomutov se dlouhodobě potýká s obchodem s chudobou a spekulacemi ohledně bytů, ve kterých bydlí chudé rodiny. Díky spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování se město rozhodlo, že situaci nebude dál nečinně přihlížet. Spustilo projekt, který pomohl mnoha nájemcům, pronajímatelům, samotnému městu i místním obyvatelům. „Recept Chomutova na dostupné bydlení pro potřebné a zmírnění vlivu spekulantů je založen na vykupování bytů od soukromníků. V nich poté může nastavit férové podmínky pro všechny zúčastněné,“ sdělila Charlota Dědková z agentury. Ta vydala také příručku pro SVJ, jak se bránit spekulantům.

Pro inovativní přístup v oblasti zaměstnanosti ve spolupráci s agenturou se odhodlal Děčín. Do svého Střediska městských služeb, které se zaměřuje především na úpravu a úklid veřejných prostranství, začal nabírat mezi zaměstnance desítky lidí, kteří jsou v evidenci úřadu práce už delší dobu nebo za sebou mají trestní minulost. Po dobu jednoho roku mají pracovníci možnost získat potřebnou praxi, osvojit si pracovní morálku i získat reference pro další pracovní dráhu. Se střediskem dnes spolupracuje už několik soukromých firem, které tyto pracovníky přebírají. „A spolupráci si chválí,“ dodala Charlota Dědková.

Podle ní agentura podpořila v posledních třech letech také 18 dluhových poraden v kraji, což znamená navýšení dostupnosti služeb v kraji o 30 až 40 procent. Šlo jednak o podporu stávajících poraden a jejich rozšíření třeba v Děčíně, Chomutově a Jirkově, jednak o zavedení nových poraden ve městech Žatec, Dubí, Most, Klášterec nad Ohří a Varnsdorf.

Někteří politici v diskuzi zmínili, že situaci zhoršují romské rodiny ze Slovenska. Podle agentury je dávková turistika mýtus a Slováci do Česka za vyššími dávkami neproudí. Analytický tým agentury provedl výzkum založený na státních datech, který tento mýtus vyvrací. Počet vyplacených dávek pro slovenské občany v celkovém počtu navíc rok od roku klesá. „Dokázali jsme na konkrétních datech, že mediálně propíraná migrace za dávkami rozhodně není takovou zátěží českého sociálního systému, jak se o ní často hovoří,“ sdělil spoluautor analýzy Adam Duffek.

Podle agentury je častější migrace v rámci města či kraje. „Naprostá většina migrace se odehrává v krátkých vzdálenostech,“ tvrdí.