U Ústí, Děčína, ale i Lovosic a Litoměřic způsobuje hlaváč černoústý na Labi pohromu. Nedobrý plavec žije u dna a živí se jikrami ostatních ryb. Některých původních druhů tak rychle ubývá. Kromě vysazování dravých ryb, jež ho požírají, by podle odborníků mohla pomoci také vydra. Že těmto šelmám žijícím na Labi hlaváč chutná, potvrdil výzkum.

Ve druhé polovině 20. století z Labe vydra zmizela. Před pár lety se tato vodní šelma na úsek mezi Ústím a hranicemi vrátila, doložené jsou také rodiny s mláďaty. Právě na vydry byl zaměřen projekt Lutra lutra, v rámci něhož odborníci zjišťovali i to, co žerou. Pracovníci ALKA Wildlife a ústeckého muzea sesbírali trus vyder podél Labe od Děčína do Hřenska, kde už jedna potravní studie vyder proběhla v roce 2012. Tehdy tam byly hlavní složkou potravy vyder vranka, okoun, hrouzek a plotice. V potravě vyder bylo zaznamenáno 16 druhů ryb, raci a žáby. Ale žádný hlaváč.

„Aktuální studie ale ukazuje něco úplně jiného. V potravě vyder ze stejné oblasti jen o osm let později už hlaváč černoústý tvoří hlavní složku. Celých 81 % zbytků kořisti tvoří hlaváč. Takto vysoký podíl jedné kořisti v potravě vyder je naprosto výjimečný,“ popisuje výsledky zoolog ALKA Wildlife Lukáš Poledník.

Hlaváč černoústý je druh původně z povodí Černého, Kaspického a Azovského moře. Jak se k nám dostal? Pravděpodobně s pomocí lodní dopravy. Jikry se asi přilepily na trupy lodí nebo byly převezené s nákladem. Na Labi byl výskyt malé dravé rybky poprvé zaznamenán v blízkosti přístavu u Ústí v roce 2015. O tom, jak rychle se rozšiřuje a že jde o velmi invazivní druh, se pak přesvědčili odborníci v roce 2017 při kontrolním odlovu pod zdymadly v Ústí. Experti tam tehdy nachytali kolem tisíce kusů, zatímco rok předtím to bylo zhruba 300.

Podle odborníků jsou pro výsledky rozboru potravy vyder dvě vysvětlení. Buďto hlaváč v Labi výrazně potlačil původní druhy ryb, nebo se vydry velmi rychle přizpůsobily na nový zdroj potravy a na hlaváče se zaměřují a ostatní ryby neloví. Podle expertů sice vydry nárůst počtů hlaváče nezastaví, mohou však v boji s novým žravým druhem pomoci a alespoň trochu jeho rozvoj zpomalit.

Agresivitu hlaváče při vytlačování původních druhů na Labi potvrdili také rybáři. Naopak populace některých původních ryb výrazně klesají. „Jezy jsou pro něj nepřekonatelnou překážkou, nicméně díky rybím přechodům a komorám pro lodní dopravu se šíří dále proti proudu. Je schopný reprodukce dvakrát až třikrát do roka a hrozbu představuje právě svou žravostí,“ poznamenal předseda litoměřické organizace Českého rybářského svazu Miroslav Bulant. „Ve velkém požírá jikry původních druhů ryb, a tím dochází ke snižování jejich populací,“ vysvětlil.

Pomoci může sama příroda. Podle rybářů by mohl snížit jeho populaci přirozený predátor. Uspět by mohly některé dravé ryby. Hlaváče požírá také okoun. „Začali jsme ho proto více vysazovat,“ řekl Jan Skalský, mluvčí Severočeského územního svazu rybářů. „V Labi je hlaváčů černoústých opravdu velké množství. Pozorujeme navíc, že počet jiných původních druhů o něco poklesl,“ doplnil mluvčí.

A dá se hlaváč alespoň jíst? Rybáři pro něj nemají žádné využití. „Samozřejmě ho chytají, nicméně že by ho například konzumovali, není známo. Jedovatý není, ale jelikož dorůstá do maximální velikosti 15 až 17 centimetrů, tak z hlediska kulinářského využití nebude zrovna vyhledávaný,“ podotkl Miroslav Bulant.